Pozitivismus
stanovisko, případně způsob myšlení, vycházející jen z jednotlivých ověřitelných faktů / From Wikipedia, the free encyclopedia
Pozitivismus je filozofický směr, založený v třicátých letech 19. století francouzským filozofem Augustem Comtem.[1] V dějinách pozitivismu se vydělují tři hlavní etapy:[2]
- první, počáteční (Comte, Emile Littré, Ernest Renan, E. de Roberty ve Francii; John Stuart Mill, Herbert Spencer, Karl Pearson v Anglii; Giuseppe Ferrari, Carlo Cattaneo, Roberto Ardigò v Itálii aj.;
- druhá (machismus nebo empiriokriticismus);
- třetí (novopositivismus).
Chce se vyhnout spekulaci a vycházet jen z „daného“, tj. z jednotlivých ověřitelných faktů. Je kriticky zaměřen proti metafyzice, ontologii a všem spekulativně orientovaným filosofiím. Pojem „pozitivní filosofie“, neboli zkráceně pozitivismus byl poprvé použit v roce 1824 Augustem Comtem.
Pozitivistické paradigma je jedno z paradigmat, která určují základ teorií a hypotéz pro sociologii a další společenské vědy, které pracují s více různými paradigmaty.