Generalisté a specialisté představují v ekologii dvě skupiny, do kterých se dají druhy zařadit na základě jejich habitatu a potravy.
- Generalisté jsou druhy, které mohou žít v různých habitatech a mohou se krmit různou stravou. Typickým příkladem generalisty je mýval severní, který se vyskytuje napříč Severní a Střední Amerikou, kde obývá jak hory a lesy tak velká města.[1] Mývalové jsou vysoce přizpůsobiví všežravci a dokáží se živit extrémně širokou škálou potravy včetně lidských odpadků.[2] Příkladem (převážně) býložravého generalisty je jelenec běloocasý, jehož jídelníček tvoří pestrá skladba rostlin a plodů, ale občas pozře i malé živočichy.[3]
- Specialisté jsou druhy, které jsou životně závislé na specifickém habitatu a živí se pouze omezeným výběrem jídla, v krajním případě pouze jedním druhem. Klasickým příkladem potravního specialisty je koala medvídkovitý, který se živí převážně eukalyptovými listy. Tomu odpovídá i jejich habitat, který je omezen v podstatě jen na eukalyptové lesy. Některé koaly dokonce jí listy pouze určitého druhu eukalyptu. Příkladem masožravého specialisty je rys kanadský, jehož jídelníček závisí na zajících měnivých.[1] Extrémem mezi specializovanými predátory je pavouk Ammoxenus amphalodes, který se živí jen jedním druhem termita.[4]
Výše uvedené příklady jsou z extrémních konců škály, většina rostlin a živočichů se nachází někde mezi těmito konci, přičemž je často lze zařadit do obou skupin.
Následkem úzkého zaměření se specialisté jen těžko přizpůsobují změnám životního prostředí, takže je u nich při větších změnách (např. následkem lidských aktivit nebo současných klimatických změn) vyšší hrozba vyhynutí než u generalistů, kteří jsou přizpůsobivější a snadněji se vyrovnávají se změnami. Výhodou specialistů však je to, že často obývají úzce zaměřenou ekologickou niku, takže jim nekonkurují jiné druhy, jako je tomu u generalistů, kteří žijí v široké škále habitatů a mají rozsáhlejší záběr jídelníčku, takže se potýkají i s větší konkurencí v potravě a v životním prostoru.[5]
Pokud se uvažuje pouze druh potravy, je v češtině obvyklé dělení živočichů na býložravce, masožravce, všežravce a hmyzožravce.[6]
Reference
Generalist and Specialist Species [online]. National Geographic, 2020-04-21 [cit. 2021-03-22]. Dostupné online. (anglicky) Wildlife Encounters: Adaptations - Specialist & Generalist [online]. Wildlife Medical Clinic [cit. 2021-03-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2021-05-08. (anglicky) PIETZ, Pamela J.; GRANFORS, Diane A. White-tailed Deer (Odocoileus virginianus) Predation on Grassland Songbird Nestlings. The American Midland Naturalist. 2000/10, roč. 144, čís. 2, s. 419–422. [0419:WTDOVP2.0.CO;2/White-tailed-Deer-Odocoileus-virginianus-Predation-on-Grassland-Songbird-Nestlings/10.1674/0003-0031(2000)144[0419:WTDOVP]2.0.CO;2.full Dostupné online] [cit. 2021-03-25]. ISSN 0003-0031. DOI 10.1674/0003-0031(2000)144[0419:WTDOVP]2.0.CO;2. LÍZNAROVÁ, Eva; PETRÁKOVÁ, Lenka. Nejmlsnější z pavouků – extrémní příklad potravní specializace predátorů. Živa (ziva.avcr.cz) [online]. AV ČR, 2017 [cit. 2017-02-25]. Dostupné online. Generalists vs Specialists [online]. FureSchool - Global Education [cit. 2021-03-24]. Dostupné online. (anglicky) BEKEOVÁ, Marta. Živočichové žijící v naší přírodě [online]. 2014 [cit. 2021-03-24]. Dostupné online.
