![cover image](https://wikiwandv2-19431.kxcdn.com/_next/image?url=https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/0/0e/Food_Waste_Fiasco_%252815819007150%2529.jpg/640px-Food_Waste_Fiasco_%252815819007150%2529.jpg&w=640&q=50)
Plýtvání potravinami
vyhozené nebo ztracené nesnědené potraviny / From Wikipedia, the free encyclopedia
Výrazy ztráty potravin a plýtvání potravinami označují ty potraviny, které nejsou snědeny. Příčin plýtvání potravinami nebo jejich ztrát je celá řada a dochází k nim v celém potravinovém systému, při výrobě, zpracování, distribuci, maloobchodním prodeji i spotřebě. Celkově se na světě vyhodí asi třetina potravin.[2] V EU je to zhruba 20 %, tedy 175 kg potravin na osobu ročně.[3]
![Thumb image](http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/0/0e/Food_Waste_Fiasco_%2815819007150%29.jpg/640px-Food_Waste_Fiasco_%2815819007150%29.jpg)
Ztráty potravin a plýtvání potravinami se významně podílejí na dopadu zemědělství na změnu klimatu (ročně činí 3,3 miliardy tun emisí CO2)[4][5] a na dalších environmentálních problémech. Kromě toho může mít potravinový odpad, s nímž není správně nakládáno nebo který není správně zhodnocen, tj. kompostováním, mnoho negativních důsledků pro životní prostředí. Například skládkový plyn z anaerobního rozkladu organických látek je významným zdrojem skleníkového plynu metanu a nevyužitý fosfor v potravinovém odpadu vede k další těžbě fosfátů. Snížení množství potravinového odpadu ve všech částech potravinového systému je navíc důležitou součástí snižování dopadu zemědělství na životní prostředí, neboť snižuje celkové množství vody, využití půdy a dalších zdrojů.
Cíl udržitelného rozvoje OSN 12.3 usiluje o „snížení celosvětového plýtvání potravinami na obyvatele na úrovni maloobchodu a spotřebitelů na polovinu a o snížení ztrát potravin v rámci výrobních a dodavatelských řetězců, včetně posklizňových ztrát“ do roku 2030.[6] ve strategiích zmírňování změny klimatu je snižování plýtvání potravinami významnou součástí.[7]