Pikovice
část obce Hradištko v okrese Praha-západ From Wikipedia, the free encyclopedia
Pikovice jsou vesnice na levém břehu Sázavy, asi 3 km před jejím soutokem s Vltavou. Tvoří jednu ze dvou místních částí obce Hradištko v okrese Praha-západ ve Středočeském kraji. Nemají vlastní katastrální území.
| Pikovice | |
|---|---|
 Pikovice jsou v dolní části obrázku. Za lávkou je vidět budova čekárny v železniční zastávce Petrov u Prahy. | |
| Lokalita | |
| Charakter | velká vesnice |
| Obec | Hradištko |
| Okres | Praha-západ |
| Kraj | Středočeský kraj |
| Historická země | Čechy |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 49°52′25″ s. š., 14°25′35″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 443 (2021)[1] |
| Katastrální území | Hradištko pod Medníkem (11,9 km²) |
| PSČ | 252 09 |
| Počet domů | 149 (2011)[2] |
  Pikovice | |
| Další údaje | |
| Kód části obce | 47554 |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Původně byly Pikovice plaveckou (vorařskou) vesnicí.[3] V minulosti se v Sázavě i rýžovalo zlato. Podle pamětníků byla v Pikovicích cihelna.[4]
První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1310.[5] Další dokument o vesnici je z 27. března 1571, podle nějž Jan ze Šternberka prodal Jiříkovi Slepotickému „ves Sázavu, ves Pikovice, Louky, Podloučí, Měchenice, městečko Štěchovice, Brunšov, dvůr Třebenice, ves Hradiště a poplužní dvůr Chotouň“ za 2350 kop pražských.[4] Celá oblast dnešní obce Hradiště pak jako celek vícekrát měnila vlastníka dědictvím nebo i koupí. 13. října 1638 území získal Strahovský klášter, jehož tehdejší opat Kryšpín Fuk je známý svým projektem splavnění Vltavy.[4]
Již od vzniku obecního zřízení v roce 1848 byly součástí obce Hradištko; tehdy měly Pikovice 132 obyvatel.[4]
Od 20. let 20. století se stala oblast v okolí Pikovic centrem turistiky a trampingu. Byla vybudována Posázavská stezka, vzniklo množství rekreačních chat jak v trampském stylu, tak v chatařském. V roce 1924 byl schválen regulační a parcelační plán a zahájen prodej parcel k rekreační výstavbě, ve třicátých letech navázala vilová výstavba.[4] V roce 1937 byla dokončena lávka přes Sázavu a téhož roku byla vesnice elektrifikována.[4]
Po kruté zimě roku 1939/1940 postihla vesnici ničivá povodeň. Následovalo vyvlastnění pozemků a 15. září 1942 nucené vysídlení kvůli zřízení vojenského cvičiště SS. Železniční provoz na posázavské trati byl za války zastaven, tunely byly využívány k účelům válečné výroby a jako kryty. Od 11. června 1945 se znovuusidlovali původní obyvatelé.[4]
Roku 1907 zde byl založen svaz požární ochrany, v roce 1946 fotbalový klub SK Pikovice, roku 1953 DSO Sokol Pikovice, roku 1958 se pikovická Osvětová jizba připojila k Osvětově besedě v Hradišti, v Pikovicích působil dramatický kroužek a Okrašlovací spolek.[4] Dne 17. května 1989 byla založena místní organizace Českého svazu zahrádkářů.[4]
Roku 1946 založilo 13 zemědělců z Pikovic Jednotné zemědělské družstvo, to však brzy zaniklo.[4]
Koncem 70. let byla převážně svépomocí obyvatel někdejší hospoda U Dolejších přestavěna na samoobsluhu a závod veřejného stravování.[4] Roku 1973 bylo na březích Sázavy vybudováno veřejné tábořiště.
Pikovice jsou jedinou částí obce Hradištko, kde jsou pojmenovány ulice. Hlavní ulice nesou názvy Pod Medníkem, Na Průhoně, Dlážděná a Nádražní. Další ulice nesou názvy Pobřežní, Pod Habernou, Zelená, Pod Holákem, Na Výsluní, Lomená, U Zvoničky, Spojovací, Ke Stezce, Okružní, Krátká, Dolní průhon, Na Schodech, Horní, Pod Zavíračkou. Historické jádro vesnice, selská stavení s nízkými popisnými čísly, se nachází kolem Nádražní ulice.
.jpg)
Silniční doprava je odkázána na spojení přes vesnici Hradištko na hřebeni mezi vltavským a sázavským údolím, přes nějž vede silnice II/106 mezi Štěchovicemi na Vltavě a Kamenným Přívozem na Sázavě. Podél řeky Sázavy silniční spojení z Pikovic neexistuje, na protější břeh do Petrova vede jen pěší lávka.
.jpg)
Veřejnou dopravu zajišťuje autobusová linka Pražské integrované dopravy č. 338, vedoucí z Prahy po levém vltavském břehu přes Štěchovice. Na území Pikovic má zastávky:
- Hradištko, Pikovice, pod Medníkem
- Hradištko, Pikovice, obec
- Hradištko, Pikovice, most
Přes řeku vedl v historii brod na staré formanské cestě, případně přívoz.[6] V roce 1926 jsou zmiňovány dva přívozy, jeden na začátku obce u mlýna, druhý u železniční zastávky.[7] Roku 1937 byl přívoz nahrazen novou, betonovou lávkou.[4]
Pro obsluhu Pikovic má od jara roku 1900 zásadní význam železniční zastávka Petrov u Prahy na trati 210 na protějším břehu Sázavy; roku 1906 byla zastávka vybavena čekárnou.[4]
.jpg)
Od Pikovic směrem na východ vede po úbočí sázavského břehu pěší Posázavská stezka, vybudovaná ve 20. letech 20. století. Je značena jako součást červené turistické trasy č. 0001. Z Pikovic vedou dvě zeleně značené trasy k jihu: 3042 přes Hradištko a Brunšov do Štěchovic, 3043 přes Medník do Třebsína. Rezervací Medník vede od roku 1965 okružní naučná stezka,[4] zčásti souběžná s trasami 0001 a 3043. Cyklistické trasy v oblasti Pikovic značeny nejsou.
Pikovice jsou častým cílovým místem vodáckých plaveb po Sázavě. U mostu je předávací místo pro kánoe, vybavené klecovými kontejnery, a malé parkoviště.
Ve vsi je veřejné tábořiště provozované sborem dobrovolných hasičů, pizzerie Stoletá (nabízí i ubytování), restaurace U Dolejších, kiosek na parkovišti, cukrárna u lávky a tenisové kurty.[4]
V oblasti u Pikovic se nachází kopec Medník, od roku 1933 chráněný jako národní přírodní památka.[4] V rezervaci Medník se vyskytuje ojedinělé naleziště rostliny kandík psí zub, latinsky Erythronium dens-canis, která je i ve znaku obce Hradištko.
Horolezecky významná je skalní věž Pikovická jehla, která se nachází ve svahu nad Sázavou, poblíž železniční trati.[8]
O Pikovicích se zmiňuje Jan Werich v písni Babička Mary.[9]
Rapper Stříbrný Rafael v Pikovicích nahrál videoklip ke své písni Pikovice.
Wikiwand in your browser!
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.
