Perská literatura
From Wikipedia, the free encyclopedia
Perská literatura sestává z ústně tradovaných i zapsaných literárních děl sepsaných v perštině a se svou historií sahající dva a půl tisíce let do minulosti patří mezi nejstarší na světě. Persky psaná literatura vznikala na území celého „velkého Íránu“, zahrnujícího kromě dnešního Íránu také Afghánistán, jižní státy Střední Asie, Kavkaz, část Turecka, Iráku a Pákistánu a vůbec všechna území kde perština je či byla mateřským nebo oficiálním jazykem. Například slavný perský básník Džaláleddín Balchí Rúmí se narodil buď v afghánském Balchu či tádžickém Vachši a působil v tureckém Konye – hlavním městě Seldžuků. Kromě samotných Peršanů byla perská literatura psána také příslušníky jiných národů, jež přijali perskou kulturu, například Turků a Indů. Do perské literatury je často také zahrnována Avesta, svatý text zarathuštrovského náboženství, která však není psána persky, ale východoíránským jazykem avestánštinou.
K nejznámějším perským spisovatelům patří především básníci: Firdausí se svou Knihou králů, Sa'dí, Háfiz, Nizámí Gandžaví, Džaláleddín Balchí Rúmí a Omar Chajjám.