Pavlovské vrchy
geomorfologický podcelek Mikulovské vrchoviny / From Wikipedia, the free encyclopedia
Pavlovské vrchy, hovorově Pálava (německy Pollauer Berge, všechny názvy odvozeny od obce Pavlov, německy Pollau) jsou vápencové pohoří v Česku, které tvoří vyšší západní část Mikulovské vrchoviny. Nachází se na samém jihu Moravy a táhnou se od ohbí Dyje (Věstonická brána) dvacet kilometrů na jih okolo Mikulova až ke státním hranicím s Rakouskem. Přestože nedosahují velké absolutní výšky (Děvín 549 m n. m.), vystupují monumentálně nad okolní nížinu a tvoří přírodní dominantu jihu Moravy.
Pavlovské vrchy | |
---|---|
![]() Pavlovské vrchy, pohled od západu | |
Nejvyšší bod | 549 m n. m. (Děvín) |
Nadřazená jednotka | Mikulovská vrchovina, Jihomoravské Karpaty, Vnější Západní Karpaty, Západní Karpaty, Karpaty |
Sousední jednotky | Milovická pahorkatina |
Světadíl | Evropa |
Stát | Česko![]() (Rakousko ![]() |
Horniny | vápenec |
Souřadnice | 48°52′2″ s. š., 16°39′9″ v. d. |
Identifikátory | |
Kód geomorf. jednotky | IXA-1A |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Vápenec, ze kterého se hřeben skládá, vznikl v druhohorním moři a posléze byl vyzvednut do výše alpínským vrásněním. Díky zachovalosti původní krajiny a různě exponovaným stanovištím na vápencích se v oblasti vyskytuje množství velmi vzácných živočichů a rostlin, zejména sucho- a teplomilných. Proto jsou vrchy (hlavní) součástí CHKO Pálava, která tvoří severozápadní část Biosférické rezervace Dolní Morava UNESCO.
Oblast je nepřetržitě obývána po desítky tisíc let, o čemž svědčí mnoho archeologických nálezů (lovci mamutů, hradiště, především v Dolních Věstonicích). Na území Pavlovských vrchů se nachází několik přírodních rezervací ochraňujících zdejší velmi cenné území. Na dvou výšinách se tyčí středověké hradní zříceniny (Děvičky a Sirotčí hrádek), na jižním úbočí se rozkládá malebné historické město Mikulov. Kromě něj se ve vrších nachází obec Klentnice a po okrajích Bavory, Perná, Horní Věstonice, Dolní Věstonice a Pavlov.