Pavel Štys (8. prosince 1933, Praha – 24. srpna 2018, Praha) byl český entomolog a evoluční biolog specializující se především na ploštice, profesor zoologie na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy v Praze a čestný člen České společnosti entomologické a International Heteropterists' Society .
| prof. RNDr. Pavel Štys, CSc. | |
|---|---|
| Narození | 8. prosince 1933 Praha |
| Úmrtí | 24. srpna 2018 (ve věku 84 let) Praha |
| Povolání | entomolog, zoolog a vysokoškolský učitel |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Pavel Štys se narodil Ludmile (1896–1976) a Jaroslavovi (1897–1963) Štysovým. Jeho otec, vyučený malíř, pracoval ve firmě svého bratra Josefa, výrobce optických přístrojů Srb & Štys. Před nástupem na Univerzitu Karlovu v Praze Pavel Štys absolvoval Vančurovo reálné gymnázium (dnešní Gymnázium Na Zatlance). V roce 1957 vystudoval na tehdejší Biologické fakultě Univerzity Karlovy a nastoupil na fakultu. Vyučoval ale již během studií. V roce 1966 získal titul CSc. (ekvivalent Ph.D.) v Entomologickém ústavu Československé akademie věd v Praze, titul doktor přírodních věd (RNDr.) pak na Přírodovědecké fakultě UK v roce 1967. Na katedře zoologie působil postupně jako asistent (1957–61), odborný asistent (1961–87), vědecký pracovník (1987–89) a vedoucí vědecký pracovník (1989–92). V roce 1993 se stal profesorem entomologie. Mezi lety 1991 a 1995 byl vedoucím entomologického oddělení na katedře zoologie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze, od roku 1995 do roku 1998 i vedoucím celé katedry. Byl také hostujícím profesorem na několika dalších univerzitách. 8. února 2008 byl zvolen čestným členem České společnosti entomologické.[1]
Vedle celé řady odborných článků (198), učebnic (37) a dalších prací psal i články popularizační[2], například pro časopis Vesmír[3][4] a Živa[5].
Za svůj život popsal 200 nových taxonomických jednotek, převážně z řádu Heteroptera, ale i dvě z čeledi Syrphidae.[2]
Na jeho počest pak bylo pojmenováno 52 druhů a 6 rodů[2].
Wikiwand in your browser!
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.
