Pšovka
přítok Labe From Wikipedia, the free encyclopedia
Pšovka (v místním nářečí Šopka) je říčka v severní části středních Čech, pravostranný přítok Labe. Je dlouhá 31 km. Plocha jejího povodí měří 158 km².[1]
| Pšovka | |
|---|---|
 Pšovka protékající Mělníkem, u aut. nádraží. | |
| Základní informace | |
| Délka toku | 31 km |
| Plocha povodí | 158 km² |
| Průměrný průtok | u ústí 0,78 m³/s |
| Světadíl | Evropa |
| Hydrologické pořadí | 1-12-03-004 |
| Pramen | |
| u Blatců 50°29′45,46″ s. š., 14°37′23,17″ v. d. 308 m n. m. | |
| Ústí | |
| do Labe 50°21′40,98″ s. š., 14°27′37,67″ v. d. 156 m n. m. | |
| Protéká | |
 Česko (Liberecký kraj, Středočeský kraj – Lhotka, Malý Újezd, Velký Borek, Mělník) | |
| Úmoří, povodí | |
| Atlantský oceán, Severní moře, Labe | |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Potok pramení v nadmořské výšce 308 m na území obce Blatce v českolipském okrese pod hradem Houska v Houseckém dole v nadmořské výšce asi 310 m a svým tokem, směřujícím od severu k jihu, vytváří v pískovcových horninách Kokořínský důl, hlavní osu jihovýchodní části CHKO Kokořínsko – Máchův kraj . Protéká zde Konrádovským a Kokořínským dolem, kde zásobuje vodou řadu rybníků a tůní, z nichž nejznámější je Harasov s koupalištěm.[1] Po jeho opuštění se u Mělnické Vrutice stáčí k západu a protéká městem Mělníkem, v jehož místní části Pšovce v nadmořské výšce 156 m ústí do Labe.
Vzhledem k příhodným geologickým podmínkám a minimálnímu znečištění sídelními a hospodářskými odpadními vodami je oblast středního povodí Pšovky, zvláště pak jejího levého přítoku Řepínského potoka, významným vodárenským zdrojem. Z podzemních vrtů se zde jímá pitná voda pro velkou část okresů Mělník a Kladno, rovněž i pro část Prahy.
Přítoky
- zprava – Žebrák
- zleva – Řepínský potok
Části nivy jsou od roku 1996 součástí významné přírodní rezervace Mokřady Liběchovky a Pšovky, zapsané jako lokalita chráněného mokřadu v Ramsarské úmluvě. Oblast mokřadů u pramenů potoka byla v roce 1995 vyhlášena jako přírodní památka Prameny Pšovky.[2] Oblasti na dolním toku u Mělníka jsou chráněné jako národní přírodní památka Polabská černava a přírodní památka Dolní Pšovka.
Průměrný průtok u ústí činí 0,78 m³/s.
Pšovku dnes lze v části dolního toku považovat za občasný tok kvůli nadměrným odběrům středočeských vodáren v Mělnické Vrutici. Proto vznikla i petice, která má za cíl stávající situaci zlepšit.[zdroj?]
Mlýny jsou seřazeny po směru toku řeky.
- Hlučovský mlýn – Jestřebice, okres Mělník, kulturní památka
- Vodní mlýn Mlčeň – Kokořínský Důl, okres Mělník, kulturní památka
- Mlýn Kroužek – Nebužely, okres Mělník, kulturní památka
- Vodní mlýn Štampach – Střemy, okres Mělník, kulturní památka
- Polabský mlýn – Pšovka, okres Mělník, kulturní památka
Průtok tunelem Skalního (Tubožského) mlýna v Tuboži
Horní tok Pšovky v Konrádově na Českolipsku
Tubožský rybník je součástí PP Prameny Pšovky
Hlučovská tůň
Mokřady jihozápadně od Vojtěchova
.jpg)
.jpg)
Wikiwand in your browser!
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.
