Outloň bengálský
druh savce / From Wikipedia, the free encyclopedia
Outloň bengálský[2] (Nycticebus bengalensis) je jedním z primátů z podřádu Strepsirhini z čeledi outloňovitých přirozeně se vyskytující na Indickém subkontinentu a v Indočíně. Jeho zeměpisné rozšíření je větší než u kteréhokoliv jiného druhu z čeledi outloňovitých. Až do fylogenetické analýzy z roku 2001 byl považován za podruh outloně váhavého (Nycticebus coucang), ale tato analýza tento předpoklad nepotvrdila a od té doby je považován za samostatný druh. Někteří jedinci obou druhů však mají mitochondriální sekvence DNA, které se podobají sekvencím druhého druhu, což je následek introgresivní hybridizace. Se svými rozměry mezi 26 až 38 cm a váhou mezi 1000 až 2100 g je největším druhem outloňovitých. Podobně jako další druhy z čeledi má kulatou hlavu, plochý obličej, velké oči, malé uši, zakrnělý ocas a hustou vlnitou srst. Toxin, který vylučuje ze své brachiální žlázy, se chemicky liší od toxinů jiných druhů outloňů. Tento toxin outloni používají k předávání informací o svém pohlaví, věku, zdraví a sociálním postavení.
![]() | |
---|---|
Šest týdnů staré mládě | |
Stupeň ohrožení podle IUCN | |
![]() ohrožený druh[1] | |
Vědecká klasifikace | |
Říše | živočichové (Animalia) |
Kmen | strunatci (Chordata) |
Podkmen | obratlovci (Vertebrata) |
Nadtřída | čtyřnožci (Tetrapoda) |
Třída | savci (Mammalia) |
Nadřád | placentálové (Placentalia) |
Řád | primáti (Primates) |
Podřád | Strepsirhini |
Infrařád | Lorisiformes |
Čeleď | outloňovití (Lorisidae) |
Rod | outloň (Nycticebus) |
Binomické jméno | |
Nycticebus bengalensis Lacépède, 1800 | |
![]() Rozšíření outloně bengálského v jižní a jihovýchodní Asii | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Outloň bengálský je noční stromový savec, vyskytující se v zelených i polozelených pralesích. Upřednostňuje deštné pralesy s hustým stromovým patrem a jeho přítomnost v původním prostředí je známkou zdravého ekosystému. V ekosystému funguje jako rozptylovač semen a opylovač, a je také kořistí pro masožravce. Jeho potravu tvoří především ovoce a rostlinné výměšky, ale živí se i hmyzem, hlemýždi či malými obratlovci. Tento druh žije v malých rodinných skupinách, své teritorium si značí močí a přes den spí skrčení v husté vegetaci či ve skulinách stromů. Rozmnožují se jednou za 12 až 18 měsíců a obvykle porodí jediné mládě. Pohlavní dospělosti dosahují kolem věku 20 měsíců. Dožívají se až dvaceti let.
Na Červeném seznamu IUCN je uveden jako zranitelný kvůli rostoucí poptávce po exotických domácích mazlíčcích a kvůli jejich využití v tradiční medicíně. Jde o jedno z nejprodávanějších zvířat na místních trzích se zvířaty. V tradiční medicíně je využíván především bohatými městskými dámami ze střední třídy po porodu, ale také na žaludeční potíže, zlomeniny a pohlavně přenosné choroby. Loví se také jako potrava a ohrožen je i ubýváním jeho přirozeného prostředí. Divoká populace těchto outloňů výrazně poklesla a v některých oblastech již vyhynul. Žije v mnoha chráněných oblastech, kde je i tak ohrožen pytláctvím a nelegální těžbou dřeva.