Osmansko-benátská válka (1570–1573)
válečný konflikt mezi Osmanskou říší a Benátskou republikou z let 1570 až 1573 / From Wikipedia, the free encyclopedia
Čtvrtá osmansko-benátská válka, známá také jako válka o Kypr (italsky Guerra di Cipro), probíhala v letech 1570 až 1573. Byla vedena mezi Osmanskou říší a Benátskou republikou, k níž se připojila Svatá liga, koalice křesťanských států vytvořená pod záštitou papeže, do níž patřilo Španělsko (s Neapolí a Sicílií), Janovská republika, Savojské vévodství, maltézský řád, Toskánské velkovévodství a další italské státy.
Čtvrtá osmansko-benátská válka | |||
---|---|---|---|
konflikt: Osmansko-benátské války | |||
Bitva u Lepanta | |||
Trvání | 27. června 1570 – 7. března 1573 (2 roky, 8 měsíců a 8 dnů) | ||
Místo | Kypr, Jónské a Egejské moře | ||
Výsledek | osmanské vítězství | ||
Změny území | Kypr pod osmanskou vládou | ||
Strany | |||
| |||
Velitelé | |||
| |||
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Válka, předznamenávající epizodu vlády sultána Selima II. začala osmanským vpádem na Benátkami držený ostrov Kypr. V krátké době se osmanská armáda díky značné přesile zmocnila hlavního města Nikósie a několika dalších měst. Benátčanům zůstala pouze Famagusta na východním pobřeží. Křesťanské posily se opozdily a Famagusta nakonec padla v srpnu 1571 po jedenáctiměsíčním obléhání. O dva měsíce později v bitvě u Lepanta zničilo spojené křesťanské loďstvo osmanskou flotilu, ale nedokázalo tohoto vítězství využít. Osmané rychle obnovili své námořní síly a Benátky byly nuceny vyjednat separátní mír, postoupit Osmanům Kypr a zaplatit tribut ve výši 300 000 dukátů.