opera Mameda Kulijeva From Wikipedia, the free encyclopedia
Oklamané hvězdy (v ázerbájdžánském originále Aldanmış ulduzlar, též Aldanmış kəvakib) je opera o dvou dějstvích, prologu a epilogu – případně též čtyřech dějstvích – ázerbájdžánského skladatele Mameda Mechti-oglyho Kulijeva (Quliyeva) na libreto Mira Džalala Pašajeva (Mir Cəlal Paşayev, 1908–1978) podle stejnojmenné povídky Mirzy Fataliho Achundova (Mirzə Fətəli Axundov / Axundzadə, 1812–1882). Premiéru měla 19. listopadu 1977 v Baku ve Státním akademickém divadle opery a baletu Mirzy Fataliho Achundova.[1]
Oklamané hvězdy | |
---|---|
Aldanmış ulduzlar (Aldanmış kəvakib) | |
Žánr | opera |
Skladatel | Mamed Kulijev |
Libretista | Mir Džalal Pašajev |
Počet dějství | 2 (+ prolog a epilog) / 4 |
Originální jazyk | ázerbájdžánština |
Literární předloha | Mirza Fatali Achundov: Aldanmış Kəvakib |
Datum vzniku | 1976 |
Premiéra | 19. listopadu 1977, Baku, Státní akademické divadlo opery a baletu Mirzy Fataliho Achundova |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Námětem opery se stala satirická povídka klasika ázerbájdžánské literatury Mirzy Fataliho Achundova z roku 1857, označovaná za „první příklad prózy nového typu v ázerbájdžánské literatuře, zabývající se věčně aktuálním tématem vzájemného vztahu moci a lidu“.[2][3] Pohádkový příběh vyjadřuje myšlenku, že k nápravě veřejných věcí nestačí jen změnit vládnoucí elitu, ale je třeba dosáhnout kvalitativní změny všeobecného společenského povědomí. (článek)[3]
Miru Pašajevovi se podařilo převést Achundovovu prózu do přitažlivé divadelní podoby.[2] Skladatel využil bohatou paletu forem a výrazových prostředků, od tradičních operních prvků po prvky lidového divadla, a to v původní i parodické podobě, nechává interprety nejen zpívat, ale i mluvit, volat nebo křičet, vedle hudby se objevují různé jiné zvuky a ruchy.[3] Zvláště bohatá polyfonie charakterizuje nejen barvitou orchestraci, ale i složité vokální ansámbly.[2][3]
Kulijev operu napsal roku 1976 a premiéru měla o rok později v bakuské opeře,[3] režii měl Alfatun Nejmatzade.[1]
Kulijevova opera nezapírá tradice ázerbájdžánské opery, jak ji svým dílem založil Uzeir Hadžibekov, ale moderním zvukem i formou znamenala její kvalitativně novou etapu.[2][4] Kritik O. Felzer po premiéře v časopise Sovětská hudba (Советская музыка) psal: „Spojení klasických tradic s národními mugamovými kořeny zde bylo provedeno ne cestou horizontální montáže těch či oněch hudebních epizod, ale cestou vertikální syntézy. Divadlo objevilo nejen M. Kulijeva, divadlo znovu objevilo sebe.“[2]
Šprýmař Kečal a škarohlíd Kesa předstupují před obecenstvo. Budou hrát starou známou hru o obelstěném podvodníkovi, ale tentokrát po novém.
Krutovládce šáh Abbás pověřuje svého hvězdopravce Džemaleddína, aby mu sestavil horoskop – ale ať zajistí, aby byl příznivý pro naplnění šáhových přání, jinak bude astrolog o hlavu kratší.
Život v zemi šáha Abbáse není radostný. Lidé nedělají celý den nic jiného, než že naplňují vladařovy nesmyslné předpisy a příkazy. U nohou šáhova trůnu stojí sama poezie zosobněná dvorním veršotepcem Bechbechanim, který nalézá na každou hloupost, kterou vládce vyřkne, přiléhavý rým.
Šáh očekává svůj horoskop. Hvězdopravec si zoufá a Kečal s Kezou mu poradí, ať do horoskopu napíše, že vladaře postihne velké neštěstí. Džemaleddín poslechne jejich radu a vážným hlasem šáha varuje.
Šáh Abbás se chce věštbě vyhnout a hvězdy oklamat. Rozhodne se proto na okamžik, ke kterému mu byla pohroma předpovězena, odstoupit a na trůn dosadit někoho, koho nenávidí, aby neštěstí dopadlo na něj. A tím je sedlář Jusif.
Jusif a jeho milenka Selma si užívají náhlého obratu podle své libosti. Jusif ruší všechny zákazy a příkazy šáha Abbáse a přikazuje vždy pravý opak.
Ale Kečal a Kesa nemají na této změně dost: Jusifova vláda se nakonec pramálo liší od Abbásovy. Vidí ještě třetí řešení. Právě se slaví svátek příchodu jara, kdy se podle starého zvyku volí šáh bláznů. Kečal a Kesa navrhnou kandidáta: hvězdopravce Džemaleddína. Ten je řádně zvolen a spolu s oběma průvodci se ujímá nové vlády, která začíná zákazem všech zákazů.
Šáh Abbás se vrací a chce zpátky na svůj trůn, stát se znovu středem říše. Ale lid mu k návratu hraje hru o oklamaných hvězdách. Ty šáh svým činem vychýlil z drah a hvězdy si našly nové kruhy. Jejich kolotání vytlačuje šáha ze středu na okraj „vesmíru“ a nakonec do nicoty. Slavnost příchodu jara vrcholí, zima a noc jsou u konce a nastává vláda Slunce.
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.