![cover image](https://wikiwandv2-19431.kxcdn.com/_next/image?url=https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/3/36/10._%25D0%259B%25D0%25B0%25D0%25B4%25D0%25B5%25D1%259A%25D0%25B5_%25D0%25BF%25D1%2580%25D0%25B8_%25D0%25B8%25D1%2581%25D0%25BF%25D0%25B0%25D1%2580%25D1%2583%25D0%25B2%25D0%25B0%25D1%259A%25D0%25B5.ogv/640px--10._%25D0%259B%25D0%25B0%25D0%25B4%25D0%25B5%25D1%259A%25D0%25B5_%25D0%25BF%25D1%2580%25D0%25B8_%25D0%25B8%25D1%2581%25D0%25BF%25D0%25B0%25D1%2580%25D1%2583%25D0%25B2%25D0%25B0%25D1%259A%25D0%25B5.ogv.jpg&w=640&q=50)
Vypařování
fázový přechod, při kterém se na povrchu mění kapalina na plyn / From Wikipedia, the free encyclopedia
Vypařování je skupenská přeměna, při které se kapalina mění na plyn pouze z povrchu (ne z celého objemu, jako při varu). Kapalina při vypařování odebírá teplo z okolí.
Podle kinetické teorie se z kapaliny vypařují ty molekuly, jejichž energie je dostatečná k překonání kohezních sil, a jejichž pohyb směřuje k volnému povrchu kapaliny, takže projdou povrchovou vrstvou a opustí kapalinu. Kapalinu tedy opouštějí molekuly s největší energií. Pokud je těchto molekul větší množství, vede to ke snížení střední energie zbývajících molekul kapaliny. To se při adiabatickém vypařování projeví snížením teploty kapaliny. Při rovnováze mezi párou a kapalinou se pára nazývá nasycená.
Množství tepla, které je při dané teplotě potřebné k přeměně jednoho kilogramu kapalné látky v plynnou fázi, se nazývá skupenské teplo výparné (vypařovací).
K vypařování může docházet i pomocí světla (bez vlivu tepla).[1]
Opačným jevem k vypařování je kondenzace.