Nezisková instituce nebo nezisková organizace je organizace (někdy i právnická osoba), která nevytváří zisk k přerozdělení mezi své vlastníky, správce nebo zakladatele. Zisk sice může vytvořit, ale musí ho zase vložit zpět do rozvoje organizace a plnění jejího poslání. Neziskové organizace tedy nejsou obchodní společností ani jiným podnikatelským subjektem. Zakládají se za účelem uspokojení konkrétních potřeb občanů a komunit.[1] Prostor pro neziskové organizace je proto značně široký, patří sem jak různé organizační složky státu, dobrovolná sdružení a spolky nebo i neziskové organizace typu obchodních společností (družstva, společenství vlastníků jednotek).
Existuji však i jiné definice neziskových organizací.
V praxi rozlišujeme nejčastěji rozdělení na dvě hlavní skupiny neziskových organizací:
- Nestátní (nevládní) neziskové organizace (NNO nebo NGO z anglického Non-governmental organization). První slovo označení je kalkem anglického slova „non-governmental“, které znamená, že organizace není zřízena nejen státem, ale ani lokálním governmentem, tedy lokálním veřejnoprávním subjektem (např. obcí, krajem, zemí, župou atd.). V politickém kontextu se používá zejména pro občanská sdružení aktivně zasahující do veřejných záležitostí, ale zahrnuje samozřejmě i občanská sdružení (spolky) sloužící k soukromé realizaci skupinových zájmů a krom občanských sdružení i další nepodnikatelské právní formy, například obecně prospěšné společnosti, nadace a nadační fondy, církve a jiné náboženské společnosti atd.
- příspěvkové organizace státu a jiných veřejnoprávních korporací (obcí, krajů atd.)
Další dělení
Neziskové organizace můžeme dělit také podle dalších kritérií:[2]
Kritérium zakladatele
- veřejnoprávní instituce - organizace, kde je výkon veřejné služby dán jako povinnost ze zákona, např. veřejná vysoká škola)
Kritérium globálního charakteru poslání
- vzájemně prospěšné organizace - jsou založeny za účelem vzájemné podpory skupin občanů, které jsou spjaty společným zájmem. Jejich posláním je uspokojování vlastních zájmů, které jsou však ve vztahu ke společnosti korektní a neodporují zájmům druhých občanů. Jde např. o aktivity v oblasti kultury, realizaci profesních zájmů, ochranu zájmů určitých skupin apod.
Kritérium financování
- organizace financované zcela z veřejných rozpočtů (organizační složky státu a územních celků)
- organizace financované zčásti z veřejných rozpočtů, které mají na příspěvek legislativní nárok (příspěvkové organizace, vybrané spolky, politické strany a hnutí)
- organizace financované z různých zdrojů, z darů, sbírek, sponzoringu, grantů, vlastní činností apod.
- organizace financované zejména ze svých vlastních příjmů
Nestátních neziskových organizací v dubnu 2017 bylo v České republice registrováno celkem 129 947.[3] Celkový počet všech neziskových institucí dosáhl v České republice v roce 2018 čísla 141 814,[4] v roce 2019 se jejich počet zvýšil na 150 162.[5]
ŠIMKOVÁ, Eva. Management a marketing v praxi neziskových organizací. 4. vyd. Hradec Králové: GAUDEAMUS Univerzita Hradec Králové, 2009. ISBN 978-80-7435-012-2. S. 10.
ŠIMKOVÁ, Eva. Management a marketing v praxi neziskových organizací. 4. vyd. Hradec Králové: GAUDEAUMUS Univerzita Hradec Králové, 2009. ISBN 978-80-7435-012-2. S. 12.
Co jsou neziskovky a proč se jim tak říká? Co přesně dělají a kolik jich je? [online]. [cit. 2021-11-02]. Dostupné online.
Satelitní účet neziskových institucí. apl.czso.cz [online]. [cit. 2018-07-20]. Dostupné online.