Němci v Československu
From Wikipedia, the free encyclopedia
Němci v Československu je označení německé menšiny, která žila uvnitř státních hranic od vyhlášení československého státu v roce 1918, dle definice ve smlouvě ze Saint-Germain z roku 1920 do odsunu většiny německého obyvatelstva po druhé světové válce, respektive do rozpadu Československa roku 1992.
Stručná fakta Čeští, moravští, slezští a slovenští Němci, Populace ...
Čeští, moravští, slezští a slovenští Němci | |
---|---|
Jazyková mapa Československa v roce 1930. Oblasti s německy mluvící většinou obyvatelstva (nesprávně označované jako Sudety) jsou znázorněny fialovou barvou. | |
Populace | |
3 až 3,5 milionů (do roku 1945) | |
Země s významnou populací | |
Země Koruny české Země Koruny české | |
Čechy Čechy | 2,2 mil. |
Morava Morava | 719 462 |
Slezsko | 332 301 |
Slovensko Slovensko | asi 100 000 |
Jazyk(y) | |
Němčina, čeština, pražská němčina, příp. jidiš | |
Náboženství | |
Katolíci, protestanti (zejména luteráni), bez vyznání, judaismus, ostatní | |
Příbuzné národy | |
Němci (příp. ostatní germánské národy) |
Zavřít