![cover image](https://wikiwandv2-19431.kxcdn.com/_next/image?url=https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/6/62/Pam%25C3%25A1tn%25C3%25ADk_II._sv%25C4%259Btov%25C3%25A9_v%25C3%25A1lky_v_Hrabyni.jpg/640px-Pam%25C3%25A1tn%25C3%25ADk_II._sv%25C4%259Btov%25C3%25A9_v%25C3%25A1lky_v_Hrabyni.jpg&w=640&q=50)
Národní památník II. světové války
muzeum v Česku / From Wikipedia, the free encyclopedia
Národní památník II. světové války patří mezi jedno z odborných pracovišť Slezského zemského muzea. Nachází se na cestě mezi Ostravou a Opavou v obci Hrabyně. Jeho původní název zněl Památník Ostravské operace. Byl vybudován na místě nejtěžších bojů tzv. ostravsko-opavské operace v závěru druhé světové války, které se účastnil i 1. československý armádní sbor. Existovalo několik návrhů, jeden z nich vytvořil inženýr některého stavebního podniku. Měl velmi blízko k vítěznému výběru, pak se nějak přišlo na to, že jeho příbuzný bojoval v řadách Wehrmachu a návrh byl ihned stažen, i když obvinění nebylo pravdivé. Později zvítězil návrh tria architektů Rudolfa Spáčila, Josefa Kupky a Bronislava Firla. Byl hodně podobný tomu předcházejícímu, pouze se měnily některé prvky, pozice hlavních dvou klínů a některé terénní dispozice. Vedoucím architektonického týmu byl rodák z Těšínska Bronislav Firla. Jehož spoluautorství nebylo pro tehdejší komunistické vedení přípustné z důvodu jeho služby ve Wehrmachtu a polské armádě v Itálii, jeho návrh byl převzat jinými architekty. Během výstavby museli stavitelé řešit nečekaný problém se spodní vodou, která tehdejší staveniště proměnila v obří bahnité koupaliště.
Národní památník války | |
---|---|
![]() Národní památník II. světové války v Hrabyni | |
Základní informace | |
Výstavba | 1970-1980 |
Poloha | |
Adresa | Hrabyně, Česko![]() |
Souřadnice | 49°53′15″ s. š., 18°2′57,84″ v. d. |
Další informace | |
Rejstříkové číslo památky | 32416/8-2737 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Areál tvoří správní budova a samotný památník, jehož součástí jsou dvě „věže“ nebo také klíny, uvnitř kterých se nacházejí prostory expozice. Před nimi je velká nástupní plocha, kde se konaly vojenské přísahy nováčků. Poblíž památníku je umístěna také historická vojenská technika a symbolický hřbitov se jmény 13 000 padlých sovětských a československých vojáků a také umučených a zabitých obyvatel severní Moravy a Slezska. V hlavní budově se nachází misky s půdou z významných bojišť např. písek z Tobruku nebo koncentračních táborů (Osvětim), kde umírali českoslovenští občané nebo vojáci.
V roce 2023 byl Národní památník II. světové války znovu otevřen po více jak roční rekonstrukci. Došlo k výrazné proměně stále expozice v bojové scéně je nyní umístěna maketa tanku T-34 a hrabyňského domu č.p 72. Nad těmito exponáty jsou promítaný v časových smyčkách historické filmy o osvobození se sirénou. Velkou změnou je proměna audiovizualního vybavení památníku, je zde nainstalováno mnoho dotykových obrazovek, kde lze spouštět animace o postupech během Ostravské operace, autentická videa natočená sovětskou armádou i samotnými němci během ústupu. V bojovém prostoru, za maketou tanku je nově přístupný prostor, kde lze na dotykové obrazovce spouštět vyprávění pamětníků. Velká novinka pro návštěvníky je možnost zakoupení vstupenky v ceně 20 Kč na nově zpřístupněnou vyhlídku s výhledem na Beskydy, Ostravu, Polsko, okolní obce a Opavu. Tato vyhlídka je přístupná pouze v 15 hodin s průvodcem. Během této rekonstrukce bylo proivenstováno přes 40 milionů korun. [1]