druh mravenečníka z čeledi mravenečníkovití From Wikipedia, the free encyclopedia
Mravenečník mexický (Tamandua mexicana) je druh mravenečníka z čeledi mravenečníkovití (Myrmecophagidae) a rodu Tamandua. Druh, jenž se dále dělí do čtyř poddruhů, popsal Henri Saussure roku 1860.
 Mravenečník mexický | |
|---|---|
 Mravenečník mexický | |
| Stupeň ohrožení podle IUCN | |
 málo dotčený[1] | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | živočichové (Animalia) |
| Kmen | strunatci (Chordata) |
| Podkmen | obratlovci (Vertebrata) |
| Třída | savci (Mammalia) |
| Řád | chudozubí (Xenarthra) |
| Čeleď | mravenečníkovití (Myrmecophagidae) |
| Rod | mravenečník (Tamandua) |
| Binomické jméno | |
| Tamandua mexicana (Saussure, 1860) | |
 Rozšíření mravenečníka mexického (zeleně) | |
| Synonyma | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Mravenečník mexický se vyskytuje v deštných pralesích Jižní a Střední Ameriky, od Mexika po Peru a Venezuelu. Podle IUCN jde o málo dotčený druh.
Mravenečník mexický měří 47–77 cm, dospělí váží 3,2 až 5,4 kilogramů. Srst je žlutá, na bocích tvoří typické černé pruhy. Tento druh mravenečníka vlastní žluto-černý chápavý ocas, za který se může i zavěsit. Život tráví především na stromech, při šplhání mu pomáhá ocas společně s velkými drápy. Ty slouží zároveň jako zbraň proti případným predátorům, například jaguárům, harpyjím nebo hadům.[2] Sám mravenečník se před případným úrazem drápy brání chozením po vnější straně končetin.[3] Mravenečník mexický se živí mravenci a termity, které loví na svůj až 40 cm dlouhý jazyk s lepivými slinami. Páření probíhá na podzim a po 130–150, případně 160–190 dnech se samici narodí obvykle jedno mládě, ovšem vrh dvou mláďat byl již také popsán.[2]
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.
