![cover image](https://wikiwandv2-19431.kxcdn.com/_next/image?url=https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/8/8e/Meninges-en.svg/langcs-640px-Meninges-en.svg.png&w=640&q=50)
Mozková plena
tenké vazivové vrstvy, které obalují mozek a míchu / From Wikipedia, the free encyclopedia
Mozkové pleny (řec. jedn. č. meninx a množ. č. meninges) či také mozkové obaly nebo blány jsou tenké vazivové vrstvy, které obalují mozek a míchu.[1] U různých skupin obratlovců vzniká různý počet mozkových plen. Obecně však všechny slouží k ochraně citlivých nervových struktur uvnitř, a proto k jejich rozvoji dochází především u suchozemských skupin obratlovců.
![Thumb image](http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/8/8e/Meninges-en.svg/320px-Meninges-en.svg.png)
U ryb se vyskytuje pouze jedna vazivová vrstva, tzv. „primitivní meninx“ (ectomeninx[2]). U obojživelníků a plazů se vyskytují již pleny dvě, vnější dura mater a vnitřní tenký sekundární meninx[1] (též leptomeninx[2]). U savců[2] (a podle některých zdrojů také u ptáků[1]) se vyskytují dokonce tři pleny: uvnitř je tzv. pia mater (omozečnice, ale doslova „něžná matka“), uprostřed je arachnoidea (pavučnice) a vně je opět dura mater (tvrdá plena, doslova „tvrdá matka“). Názvy obsahující v sobě slovo „matka“ pocházejí z antického přesvědčení, že mozkové pleny jsou základem pro všechny ostatní membrány v těle.[1] Co se týče funkcí, dost napoví skutečnost, že pavučnice není prakticky prokrvena, zatímco omozečnice je plná drobných vlásečnic a přiléhá těsně k mozku a míše a vyživuje je.[2]