Monolitické jádro
From Wikipedia, the free encyclopedia
Monolitické jádro je druh jádra operačního systému, jehož veškerý kód (nebo jeho převážná většina) běží ve stejném (jaderném) paměťovém prostoru, který se anglicky označuje jako kernel space. Tím se liší od tzv. mikrojádra, které většinu tradičních činností monolitického jádra, jako je třeba správa souborových systémů, implementuje v procesech, které běží v uživatelském paměťovém prostoru.
Přestože jsou monolitická jádra psána tak, aby byla činnost jednotlivých subsystémů oddělená, jsou jednotlivé části silně provázány. A navíc, protože sdílejí stejný paměťový prostor, může chyba v jednom subsystému zablokovat jiný, nebo dokonce shodit celé jádro. Na druhou stranu, pokud je dbáno na správnou implementaci jednotlivých částí, je monolitické jádro velice efektivní.
Rozhraní mezi operačním systémem a procesy zajišťují v monolitickém jádře tzv. systémová volání. Pomocí systémových volání mohou procesy využívat služby nabízené jádrem operačního systému, je-li jim to povoleno.