Mezoamerický korálový útes
From Wikipedia, the free encyclopedia
Mezoamerický korálový útes též Mezoamerický systém korálových útesů nebo Mezoamerický bariérový útes je rozsáhlý systém korálových útesů a atolů v oblasti Střední Ameriky. Kromě korálových útesů a atolů zdejší ekosystém vytvářejí písečné pláže a duny, pobřežní laguny a mokřady, mangrovové lesy či podmořské louky řas a trav.[1]
Rozkládá se ve výsostných vodách 4 států - Mexika, Belize, Guatemaly a Hondurasu. Dosahuje délky přibližně 1000 km, je to největší korálový útes na západní polokouli[1] (v celosvětovém měřítku je větší jen Velký bariérový útes na pobřeží severovýchodní Austrálie[2]). Táhne se podél východního pobřeží Yucatánského poloostrova (jako počátek korálového systému bývá uváděn mys Cabo Catoche na severu mexického státu Quintana Roo), podél pobřeží Belize, přes Honduraský záliv až k honduraskému souostroví Islas de la Bahía.[3][4]
Bylo zde napočítáno na 60 druhů korálů a 500 druhů ryb.[5] Žije zde významná populace kapustňáka širokonosého a žraloka obrovského.