turecký politik From Wikipedia, the free encyclopedia
Mevlüt Çavuşoğlu (* 5. května 1968 Alanya) je turecký politik a od listopadu 2015 do července 2023 ministr zahraničních věcí,[1] když tento úřad zastával již od srpna 2014 do srpna 2015 ve vládě Ahmeta Davutoğlua.[2] Mezi roky 2013–2014 působil na postu ministra pro záležitosti Evropské unie v Erdoğanově kabinetu a z titulu své funkce se stal hlavním vyjednávačem možného tureckého vstupu do EU. V období 2003–2014 zasedal v Parlamentním shromáždění Rady Evropy, v letech 2010–2012 byl jeho prezidentem.
| Mevlüt Çavuşoğlu | |
|---|---|
 Mevlüt Cavusoglu | |
| Ministr zahraničních věcí | |
| Ve funkci: 24. listopadu 2015 – 3. června 2023 | |
| Prezident | Recep Tayyip Erdoğan |
| Předseda vlády | Ahmet Davutoğlu Binali Yıldırım |
| Předchůdce | Feridun Sinirlioğlu |
| Nástupce | Hakan Fidan |
| Ve funkci: 29. srpna 2014 – 28. srpna 2015 | |
| Předseda vlády | Ahmet Davutoğlu |
| Předchůdce | Ahmet Davutoğlu |
| Nástupce | Feridun Sinirlioğlu |
| Ministr pro záležitosti Evropské unie | |
| Ve funkci: 25. prosince 2013 – 29. srpna 2014 | |
| Předseda vlády | Recep Tayyip Erdoğan |
| Předchůdce | Egemen Bağış |
| Nástupce | Volkan Bozkır |
| Prezident Parlamentního shromáždění Rady Evropy | |
| Ve funkci: 25. ledna 2010 – 25. ledna 2012 | |
| Předchůdce | Lluís Maria de Puig |
| Nástupce | Jean-Claude Mignon |
| Člen Velkého národního shromáždění | |
| Úřadující | |
| Ve funkci od: 1. listopadu 2015 | |
| Ve funkci: 3. listopadu 2002 – 7. června 2015 | |
| Volební obvod | Antalya |
| Stranická příslušnost | |
| Členství | Strana spravedlnosti a rozvoje |
| Narození | 5. února 1968 (56 let) Alanya,  Turecko |
| Alma mater | Ankara University Faculty of Political Science Univerzita Bilkent Long Island University Londýnská škola ekonomie Ankarská univerzita |
| Profese | politik |
| Náboženství | islám |
| Ocenění | Bene Merito (2023) velkostuha Řádu vycházejícího slunce Řád za zásluhy 2. třídy Řád přátelství čestný doktor Lomonosovovy univerzity … více na Wikidatech |
| Podpis |  |
| Commons | Mevlüt Çavuşoğlu |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Členem jednokomorového zákonodárného sboru, Velkého národního shromáždění, je od roku 2002 za volební obvod ležící v hranicích provincie Antalya. V roce 2001 se stal zakládajícím členem Strany spravedlnosti a rozvoje (AKP).[3][4]
Narodil se roku 1968 v Alanyi. Již ve dvaceti letech, v roce 1988, absolvoval bakalářské studium v oboru mezinárodních vztahů na Fakultě politologie Ankarské univerzity. Následně pokračoval magisterským programem ekonomie na soukromé Long Island University v New Yorku, který dokončil roku 1991. Započal také postgraduální studium mezinárodních vztahů na ankarské Univerzitě Bilkent, během nehož v období 1993–1995 uskutečnil studijní vědecký pobyt na London School of Economics, kde se stal prezidentem turecké společnosti. Je ženatý a má jedno dítě.[3]
V Parlamentním shromáždění Rady Evropy vedl výbor pro migraci, uprchlíky a obyvatelstvo. V listopadu 2009 se setkal s ruským ministrem zahraničí Sergejem Lavrovem na pozadí připravované zprávy tohoto shromáždění o ruském hladomoru z let 1932–1933. Ruská strana vyjádřila zájem spolupracovat na přípravě zprávy.[5]
V květnu 2015 předčasně opustil bezpečnostní konferenci v Mnichově na protest proti pozvání Izraele.[6]
Režim tureckého prezidenta Erdoğana se dostal do sporu s několika členskými státy EU, včetně Řecka, Nizozemí a Německa.[7] Çavuşoğlu proto opakovaně hrozil vypovězením dohody s EU o navracení migrantů z Řecka do Turecka.[8]
.jpg)
Kvůli sporu o vymezení námořních hranic v Egejském moři mezi Řeckem a Tureckem a rozhodnutí řeckého soudu, který odmítl vydání uprchlých tureckých vojáků do Turecka z důvodu politických čistek po nezdařeném pokusu o převrat v červenci 2016, Çavuşoglu pohrozil Řecku, že už nemusí být „cesty zpět“ .[9]
V lednu 2018 Çavuşoğlu varoval před tureckou invazí do Sýrie na území ovládané Kurdy, a pohrozil Spojeným státům nezvratným poškozením vzájemných vztahů, pokud Spojené státy nepřestanou podporovat kurdské milice YPG, které na severu Sýrie bojovaly proti Islámskému státu.[10]
V březnu 2018 kritizoval rozhodnutí českého soudu, který propustil zadrženého představitele kurdské politické strany PYD, a obvinil Česko z pošlapání práva a podpory mezinárodního terorismu.[11]
Po rozhovorech s Erdoğanem a Çavuşoğlem generální tajemník NATO Jens Stoltenberg podpořil novou tureckou invazi do Sýrie, která začala počátkem října 2019 a byla namířena proti syrským Kurdům, které Turecko obviňuje z terorismu. Stoltenberg prohlásil, že Turecko má na své jižní hranici „legitimní bezpečnostní obavy“ a ocenil „důležitou roli“ Turecka pro NATO.[12] Koncem října 2019, poté co Turecko okupovalo část Kurdy osídleného severu Sýrie, Çavuşoğlu po útoku na tureckého vojáka v Sýrii pohrozil obnovením vojenských operací.[13]
Odsoudil Sněmovnu reprezentantů USA, která odhlasovala rezoluci uznávající genocidu Arménů v Osmanské říši. Turecko debaty o genocidě odmítá a uznání arménské genocidy může být v Turecku trestáno jako trestný čin „urážky tureckého národa“. Çavuşoğlu prohlásil, že toto „ostudné rozhodnutí těch, co v politice zneužívají historii, je pro naši vládu a lid nezákonné a neplatné.“[14]
Při návštěvě Baku v říjnu 2020 podpořil Ázerbájdžán ve válce v Náhorním Karabachu proti Arménii a arménským separatistům, odmítl výzvy k příměří, a vyzval Arménii, aby opustila Armény osídlený Náhorní Karabach.[15]
V říjnu 2021 obvinil Rusko a Spojené státy, že nezabránily kurdským útokům na turecké vojáky v Sýrii, a pohrozil novou vojenskou operací proti Kurdům v Sýrii.[16]
V listopadu 2021, během události oslavující Osmanskou říši, Çavuşoğlu prohlásil, že pro obranu svých práv i práv kyperských Turků na separatistickém Severním Kypru, je Turecko „připraveno udělat cokoliv“.[17]
Dne 21. prosince 2021 se Çavuşoğlu zúčastnil setkání ministrů zahraničních zemí Visegrádské skupiny v Budapešti. Český ministr zahraničí Jan Lipavský ocenil klíčovou roli Turecka při řešení evropské migrační krize.[18]
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.
