Metalurgická laboratoř
bývalá tajná laboratoř projektu Manhattan při Chicagské univerzitě / From Wikipedia, the free encyclopedia
Metalurgická laboratoř (často zkráceně Met Lab, anglicky Metallurgical Laboratory) byla tajná vědecká laboratoř na Chicagské univerzitě. Byla založena v únoru 1942, původně za účelem studia a využití nově objeveného prvku plutonia, ale záhy se stala součástí nově vzniklého projektu Manhattan. V roce 1944 v ní pracovalo přes 2000 vědců a techniků, šlo o jedno z nejvýznamnějších pracovišť projektu vůbec, a po tajné laboratoři v Los Alamos (kam byl v listopadu 1942 z Chicaga přesunut vývoj a konstrukce samotné atomové bomby) jeho největší vědecko-výzkumná základna.[1]:s.82
Metalurgická laboratoř | |
---|---|
Eckhart Hall na Chicagské univerzitě byla administrativním sídlem laboratoře | |
Zkratka | Met Lab |
Nástupce | Argonne National Laboratory (ANL) |
Zakladatel | Office of Scientific Research and Development |
Vznik | 1942-02 |
Zánik | 1946-07-01 (→ ANL) |
Typ | tajná výzkumná laboratoř |
Účel | Projekt Manhattan |
Sídlo | Chicago, Illinois, USA |
Souřadnice | 41°47′21,84″ s. š., 87°35′57,84″ z. d. |
Ředitel | Richard L. Doan Samuel K. Allison Joyce C. Stearns Farrington Daniels |
Klíčové osoby | nositelé Nobelovy ceny: Arthur Compton Enrico Fermi James Franck Glenn Seaborg Eugene Wigner |
Přidružení | Chicagská univerzita |
Počet zaměstnanců | 2008 (1944) |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
V srpnu 1942 laboratoř jako první chemicky oddělila vážitelný vzorek plutonia a následně se proto zabývala výzkumem chemie a metalurgie plutonia. Ve spolupráci s firmou DuPont vyvinula první průmyslově využitelnou metodu separace plutonia od uranu a zbytků štěpení, tzv. bismut fosfátový proces. Dále navrhla první jaderné reaktory na světě. Ryze experimentální Chicago Pile-1 ověřil proveditelnost řízené štěpné reakce (na tento experiment navazovali reaktory Chicago Pile-2 a Chicago Pile-3). Navrhla rovněž reaktory pro výrobu plutonia: reaktor X-10 v Oak Ridge (krycí označení Site X) a již ryze produkční reaktory B, D a F v Hanfordu (Site Y).
V laboratoři pracovalo několik stávajících a budoucích nositelů Nobelovy ceny: Arthur Compton, Ital Enrico Fermi, Němec James Franck, Glenn Seaborg a Maďar Eugene Wigner. Met Lab byla 1. července 1946 převedena ze správy univerzity do sítě federálně financovaných národních laboratoří jako Argonne National Laboratory (dále sem patří např. Los Alamos National Laboratory nebo Oak Ridge National Laboratory). Práce Met Lab vedla také ke vzniku Institutu Enrica Fermiho (EFI: Enrico Fermi Institute) a Institutu Jamese Francka (JFI: James Franck Institute), oba tyto instituty zůstávají součástí univerzity.