![cover image](https://wikiwandv2-19431.kxcdn.com/_next/image?url=https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/6/6b/Brown_bear_%2528Ursus_arctos%2529_in_early_morning_light%252C_Viiksimo%252C_Kainuu_region%252C_Finland_%252850545034706%2529.jpg/640px-Brown_bear_%2528Ursus_arctos%2529_in_early_morning_light%252C_Viiksimo%252C_Kainuu_region%252C_Finland_%252850545034706%2529.jpg&w=640&q=50)
Medvěd hnědý
medvědovitá šelma, největší v Evropě / From Wikipedia, the free encyclopedia
Medvěd hnědý (Ursus arctos) je medvědovitá šelma, všežravec a jediný zástupce své čeledi, který se vyskytoval a vzácně stále vyskytuje na území Česka. Z celosvětového hlediska má druh holarktický areál rozšíření, ve kterém obývá především zalesněná stanoviště. Je to jeden z největších suchozemských masožravců (spíše však příležitostných), kterému konkuruje pouze jeho nejbližší příbuzný, medvěd lední, jehož míry jsou napříč populacemi mnohem konstantnější a který je v průměru o něco větší. Medvěd hnědý je pohlavně dimorfní. Dospělý samec bývá v průměru až o 30 % větší než samice. Obecně měří 100–220 cm, z toho ocas 5–20 cm, v kohoutku 90–150 cm a váží 100–350 kg. Do největších rozměrů rostou především americké poddruhy medvěda hnědého, obzvláště pak medvěd kodiak, medvěd grizzly nebo medvěd kamčatský. Podle některých zdrojů mohou dosáhnout délky až tří metrů a hmotnosti až jedné tuny.
![]() | |
---|---|
![]() | |
Stupeň ohrožení podle IUCN | |
![]() málo dotčený[1] | |
Vědecká klasifikace | |
Říše | živočichové (Animalia) |
Kmen | strunatci (Chordata) |
Podkmen | obratlovci (Vertebrata) |
Třída | savci (Mammalia) |
Řád | šelmy (Carnivora) |
Podřád | psotvární (Caniformia) |
Čeleď | medvědovití (Ursidae) |
Rod | medvěd (Ursus) |
Binomické jméno | |
Ursus arctos Linné, 1758 | |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Navzdory obecným představám, že jde o nebezpečnou či krvelačnou šelmu, živí se převážně rostlinnou potravou. Jsou-li však okolnosti příznivé, díky svým rozměrům dokáže skolit i tak mohutné zvíře, jako je bizon, los nebo pižmoň. V některých oblastech Aljašky se medvědi hnědí živí převážně lososy. Na vrcholu podzimního hodování dokáže denně zkonzumovat až 40 kg potravy. Zimu přečkává v brlohu a hibernuje.
Po většinu roku je to samotářské zvíře, které se sdružuje pouze v období rozmnožování a při výchově mláďat. K páření dochází na jaře či v létě, od května do července, případně i později, čím severněji medvědi žijí. Březost samice trvá šest až devět měsíců a rodí jedno až tři medvíďata, o která se stará 2,5 až 4 roky. Samec se na péči o mláďata nepodílí. Medvěd hnědý se dožívá 25 až 30 let, zřídka i více. Vzhledem ke své velikosti nemá kromě člověka příliš mnoho nepřátel, ale velkou konkurencí se stávají jiní dospělí medvědi.
Mezinárodní svaz ochrany přírody (IUCN) považuje druh za málo dotčený, ačkoli je napříč celým areálem řada populací stále na pokraji vyhynutí. Kriticky ohrožený je například asijský medvěd plavý. Vzácný je medvěd hnědý i v Česku. Již vyhuben je medvěd atlaský, jediný poddruh i coby druh medvěda, který žil v Africe. K roku 2019 počet medvědů hnědých na celém světě přesahuje 200 000, z nichž většina žije v Rusku (~100 000 jedinců), v Severní Americe asi 58 000 a v Evropě přibližně 15 400 jedinců. Největší evropská populace medvědů se nachází v Rumunsku.
Medvěd hnědý je považován za charismatickou megafaunu a v zajetí je chován již od starověku. Medvědi byli ochočeni a vycvičeni k vystupování v cirkusech a jiných představeních. Po tisíce let tvoří dominantní roli v lidské kultuře a často se tak objevují v literatuře, umění, folklóru či mytologii.