![cover image](https://wikiwandv2-19431.kxcdn.com/_next/image?url=https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/6/6f/Drosera_rotundifolia_130405.jpg/640px-Drosera_rotundifolia_130405.jpg&w=640&q=50)
Masožravá rostlina
rostlina, která chytá a konzumuje drobné živočichy či prvoky / From Wikipedia, the free encyclopedia
Masožravé rostliny (někdy se jim říká hmyzožravé rostliny) jsou rostliny, které získávají více či méně živin (ale ne energii) tím, že chytají drobné živočichy – prvoky, roztoče, korýše a zvláště pak hmyz a jeho larvy. Masožravé rostliny obvykle rostou na místech, kde je půda velmi chudá na živiny. Vyskytují se tedy například v kyselých bažinách, v chudých písčitých a kamenitých oblastech, na stolových horách apod. Často se uvádí, že si masožravé rostliny vyvinuly tento neobvyklý způsob výživy kvůli nedostatku dusíku v těchto půdách, ale hlavním limitujícím činitelem jsou spíše některé těžké kovy nutné ke správné funkci enzymů.[1] Masožravá rostlina musí dokázat nalákat a polapit potenciální kořist a využít látky, které z ní získá. Způsobů, jak toho rostliny docilují, je celá řada. Zajímavé je, že se podobné mechanismy v přírodě vyvinuly vícekrát nezávisle na sobě.
![Thumb image](http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/6/6f/Drosera_rotundifolia_130405.jpg/640px-Drosera_rotundifolia_130405.jpg)
Charles Darwin v roce 1875 napsal první velké pojednání o masožravých rostlinách.[2] Na jeho počest po něm byla pojmenována česká společnost pěstitelů masožravých rostlin – Darwiniana.
Masožravé rostliny rostou v nejrůznějších podnebných pásech. V České republice roste řada druhů, nejčastěji v horských oblastech, na Třeboňsku a Dokesku.