![cover image](https://wikiwandv2-19431.kxcdn.com/_next/image?url=https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/c/c2/Gehrts_Armin_verabschiedet_sich_von_Thusnelda_1884.jpg/640px-Gehrts_Armin_verabschiedet_sich_von_Thusnelda_1884.jpg&w=640&q=50)
Manželství
právní a společenská instituce / From Wikipedia, the free encyclopedia
Manželství je institucionálně zakotvené spojení osob za účelem soužití a případně plození a výchovy dětí, čímž pak vzniká rodina. Manželství se praktikuje v naprosté většině známých lidských kultur. Zakládá příbuzenství nikoli pokrevního typu a většinou také vyžaduje manželskou věrnost, tedy oboustranný monopol manželů (manžela a manželky) na sexualitu, a jejich povinnost se navzájem podporovat a pomáhat si a společně pečovat o děti narozené v manželství.[1] Podle českého Občanského zákoníku je manželství „trvalý svazek muže a ženy vzniklý způsobem stanoveným zákonem“, jehož charakter pak upřesnuje řada dalších právních ustanovení.[2] Povaha a právní rámec manželství však se mezi kulturami a státy může značně lišit.
![Thumb image](http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/c/c2/Gehrts_Armin_verabschiedet_sich_von_Thusnelda_1884.jpg/640px-Gehrts_Armin_verabschiedet_sich_von_Thusnelda_1884.jpg)
Manželství většinou uzavírají osoby opačného pohlaví. Existují však výjimky, zejména v současné západní kultuře se šíří i manželství osob stejného pohlaví. Manželství může buď být omezeno na dvě osoby (monogamní manželství, typické pro současnou západní kulturu), nebo se připouští i více osob (polygamní manželství, nejčastěji v podobě polygynie, tedy svazku jednoho muže a více žen). Manželství obvykle vzniká zvláštním obřadem zvaným svatba, během něhož lidé vstupující do manželství veřejně vyjádří svůj souhlas se vznikem manželství; z historie však jsou známy případy, kdy manželství vznikalo i bez výslovného souhlasu a/nebo formalit, například levirátní manželství podle Starého zákona. Uzavření manželství se obvykle chápe jako právní akt, předpokládající u nastávajících manželů svobodný souhlas a způsobilost k právním úkonům; existovaly však i nucené (nedobrovolné) a dětské sňatky. Zároveň mívá manželství a svatba náboženský rozměr, například katolicismus a pravoslaví považují manželství za svátost. V závislosti na kultuře a státu ukládá manželské právo manželům různá práva a povinnosti a upravuje i vztahy k jejich dětem a příbuzným. V mnoha právních systémech manželé mohou sdílet majetek, v některých případech se vzájemně zastupují či za sebe ručí, i bez závěti v případě úmrtí jednoho z nich po sobě dědí a za otce dětí narozených manželce se obvykle automaticky považuje manžel. Manželství zaniká buď rozvodem (formálním vyhlášením manželství za ukončené), nebo smrtí (v případě monogamního manželství smrtí kteréhokoli z obou manželů).
Ve vyspělém světě přinejmenším od 20. století dochází k rozsáhlým demografickým a sociálním změnám, které mají vliv i na manželství, například ve smyslu změny sociálních rolí a postavení manžela a manželky, kdy manžel již není automaticky považován za hlavu rodiny, ale práva obou partnerů jsou stejná, dále zvyšování průměrného věku vstupu do manželství a snížení počtu dětí, které se v průměrném manželství rodí. Jako hlavní předpoklad vzniku manželství se v současné západní kultuře prosadila emoční vazba mezi nastávajícími manželi, tedy vzájemná láska. Stejně jako všude jinde však stále hrají důležitou roli i jiné důvody, zejména sociální a hmotné. Méně párů také uzavírá formální sňatek a více jich volí cestu nesezdaného soužití,[3] i když často podobného charakteru jako tradiční manželské soužití.
Od roku 1983 se slaví Světový den manželství, který připadá na druhou únorovou neděli.[4] Podle jiných zdrojů připadá na 12. leden.[5][6][7] V některých zemích se v tento den konají též různé akce, které se snaží o podporu manželství a hodnot, které tento svazek představuje.[8]