Lukavec (zámek, okres Pelhřimov)
zámek v Česku From Wikipedia, the free encyclopedia
Zámek Lukavec stojí na okraji městyse Lukavec v okrese Pelhřimov. Součástí zámeckého parku je i altán zv. Hříbek, v němž je umístěn Památník Antonína Sovy. Od roku 1963 je zámek chráněn jako kulturní památka.[1]
| Zámek Lukavec | |
|---|---|
 Zámek Lukavec | |
| Základní informace | |
| Sloh | secesní |
| Architekt | Ladislav Skřivánek |
| Výstavba | před r. 1543 |
| Přestavba | před r. 1769 (barokní zámek), 1915-1917 (secesní) |
| Stavebník | neznámý |
| Další majitelé | Lukavečtí z Lukavce, páni ze Solopysk, páni z Pöttingu, Devaldové, Stockhammerové, Briffautové ze Slavětína, Thun-Hohensteinové, Löwensteinové |
| Současný majitel | Dřevozpracující družstvo |
| Poloha | |
| Adresa | Antonína Sovy 1, Lukavec,  Česko |
| Ulice | Antonína Sovy |
| Souřadnice | 49°33′46,8″ s. š., 14°59′4,92″ v. d. |
  Lukavec Lukavec, Česko | |
| Další informace | |
| Rejstříkové číslo památky | 45591/3-3134 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
První písemná zmínka o Lukavci pochází z roku 1360, kdy je zmiňován Dluhomil z Lukavce. Na přelomu 14. a 15. století je pak uváděn Zdeněk z Lukavce, předek Lukaveckých z Lukavce. Zda již v té době stála v městysu tvrz, není známo; s určitostí ji můžeme doložit k roku 1543, kdy došlo k dělení majetku mezi Adama a Štilfrýda Lukavecké. Ti ji ze začátku drželi společně, ovšem v roce 1544 je jako jediný majitel uváděn Štilfrýd. Po jeho smrti v roce 1578 zdědila Lukavec jeho manželka Dorota ze Solopysk a od ní jej roku 1582 zakoupil Adam Lukavecký. Ovšem už o rok později postoupil statek svému strýci Štilfrýdovi Lukaveckému. V roce 1609 přešel na Mikuláše mladšího Lukaveckého, který pro účast na stavovském povstání v roce 1623 o třetinu majetku přišel. Tu převzala královská komora, včetně celého panství Lukavec, které ještě téhož roku zakoupil Wolf Jiří z Pöttingu. Po jeho smrti v roce 1650 docházelo k rychlému střídání majitelů, až v roce 1707 zakoupil zadlužený Lukavec v dražbě od Devaldů Josef Stockhammer.
V držení Stockhammerů zůstal do roku 1769. Právě za jejich vlastnictví byla tvrz přestavěn na barokní zámek. Zároveň také rozšiřovali lukavecké panství – v polovině 18. století do něj spadalo kromě vlastního Lukavce další osm vsí. V roce 1769 jej zakoupil Štěpán Briffaut ze Slavětína, přičemž v majetku Briffautů zůstal do roku 1831. Ti nechali na konci 18. století postavit v zámeckém parku klasicistní pavilon zv. Hříbek. Roku 1831 zámek odkoupil Jan Thun-Hohenstein a ten jej roku 1841 postoupil Jiřímu Vilému Löwensteinovi. Od roku 1866 zde pobýval Antonín Sova, jehož otec pracoval jako úředník na lukaveckém velkostatku. Löwensteinové zámek drželi do roku 1899 a využívali jej jako kanceláře a byty úředníků. Následně docházelo k častému střídání majitelů, až jej v roce 1914 zakoupil Alois Brey, který v letech 1915–1917 nechal zámek přestavět v duchu secese podle plánů Ladislava Skřivánka. V roce 1948, kdy patřil Jiřímu Prylovi, byl zkonfiskován a využíval se pro školské potřeby. V letech 1960–1962 se úprav dočkaly interiéry, jejichž součástí bylo i zřízení obřadní síně v západním křídle podle návrhů Činčery. V letech 1972–1975 proběhla generální rekonstrukce zámku. Dnes je chátrající zámek prázdný a hledá se pro něj nové využití.
Nároží zámku
Hlavní vstup
Detail vstupního portálu
Wikiwand in your browser!
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.
