Luisa Meklenburská

Luisa Meklenburská (dánsky: Louise, německy: Louise zu Mecklenburg; 28. srpna 1667, Güstrow, Německo – 15. března 1721, Kodaň, Dánsko) byla meklenburská princezna a jako manželka Frederika IV. dánská a norská královna.

Luisa Meklenburská
královna dánská a norská
Luisa Meklenburská v roce 1690 autor Johann Salomon von Wahl
Doba vlády	1699 – 1721
Korunovace	1700
Tituly	vévodkyně šlesvicko-holštýnská a hraběnka oldenburská
Narození	28. srpna 1667 Güstrow
Úmrtí	15. března 1721 Kodaň
Pohřbena	Katedrála v Roskilde
Předchůdce	Šarlota Amálie Hesenská
Nástupce	Anna Žofie Reventlow
Sňatek	5. prosince 1695
Manžel	Frederik IV. Dánský
Potomci	Kristián VI. Šarlota Amálie
Dynastie	Meklenburští
Otec	Gustav Adolf Meklenburský
Matka	Magdalena Sibyla Holštýnsko-Gottorpská
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Původ

Luisa Meklenburská se narodila jako deváté dítě z jedenácti potomků vévody meklenbursko-güstrowského Gustava Adolfa (1633–1695) a jeho manželky Magdaleny Sibylly Holštýnsko-Gottorpské.

Manželství a život v Dánsku

5. prosince 1695 se v Kodani provdala za dánského korunního prince Frederika a po smrti jeho otce Kristiána V. se stala dánskou královnou. Korunovace královského páru se uskutečnila v roce 1700 v kapli zámku Frederiksborg.

Budoucí král poznal Luisu během pobytu na meklenburském dvoře při jedné ze svých zahraničních cest. Prameny se při uvádění důvodů sňatku liší: některé hovoří o manželství z rozumu, jiné o manželství z lásky. Pokud by tyto měly pravdu, potom Frederikův cit rychle vyprchal – kromě řady příležitostných nevěr a avantýr se již po osmi letech manželství dopustil bigamie, oženiv se s Helenou von Vieregg. Ta po roce zemřela při porodu, Frederik ovšem po čase opět uzavřel bigamický sňatek, a to s Annou Žofií Reventlow. (Když v roce 1721 královna Luisa zemřela, oženil se s ní znovu, oficiálně, necelé tři týdny po královnině smrti.)

V letech 1708–1709 byla Luisa manželovou regentkou po dobu jeho cesty do Itálie.

Královna Luisa tedy žila v Dánsku většinu času bez manžela a jeho lásky, hluboce ponížená a osamělá, vzdálená nejen života u dvora, kde byla jen "královnou na obraze", objevující se pouze při oficiálních ceremoniích, ale i skrytá před veřejností, u níž nebyla snad i z tohoto důvodu populární, na rozdíl od svého oblíbeného charismatického manžela. Během let se zcela ponořila do svého bolu a hledala útěchu ve víře a pietismu. Shromáždila úctyhodou kolekci náboženských knih (cca 400 svazků), která po její smrti byla věnována Královské dánské knihovně.

Svým dětem vštěpovala nenávist k Anně Žofii Reventlow, kterou nazývala německy (neboť dánsky se nikdy nenaučila) "die Hure" (děvka, čubka). Dcera Šarlota Amálie však měla k Anně Žofii Reventlow vlídný vztah a snažila se předcházet silnému nepřátelství, projevovanému jí po smrti Frederika IV. od dvora (a především od krále).

Se svým synem Kristiánem (budoucím králem Kristiánem VI.) měla Luisa velmi úzký a pevný vztah. I on byl hluboce nábožensky založen a i on se ve svém manželství utíkal k náboženství a pietismu.

Potomstvo

Přes všechny peripetie manželství alespoň v prvních letech plnilo svou základní funkci a vzešlo z něj pět potomků; pouze dva se však dožili dospělosti: druhý syn, budoucí král Kristián VI. a nejmladší dcera Šarlota Amálie, která se nikdy neprovdala.

• Kristián (28. června 1697 – 1. října 1698)
• Kristián (10. prosince 1699 – 6. srpna 1746), korunní princ, jako Kristián VI. král dánský a norský od roku 1730 až do své smrti, ⚭ 1721 Žofie Magdalena Braniborská (28. listopadu 1700 – 27. května 1770)
• Frederik Karel (23. října 1701 – 7. ledna 1702)
• Jiří (6. ledna 1703 – 12. března 1704)
• Šarlota Amálie Dánská (6. října 1706 – 28. října 1782), svobodná a bezdětná

Smrt

Královna Luisa zemřela v Kodani 15. března 1721. Její ostatky byly pochovány v katedrále v Roskilde, místě posledního odpočinku dánské královské rodiny.

Vývod z předků

Jan Albrecht I. Meklenburský

Jan VII. Meklenburský

Anna Sofie Pruská

Jan Albrecht II. Meklenburský

Adolf Holštýnsko-Gottorpský

Žofie Holštýnsko-Gottorpská

Kristýna Hesenská

Gustav Adolf Meklenburský

Jáchym Arnošt Anhaltský

Kristián I. Anhaltský

Anežka z Barby-Mühlingenu

Eleonora Marie Anhaltsko-Bernburská

Arnold III. z Bentheimu-Tecklenburgu

Anna z Bentheimu-Tecklenburgu

Magdalena z Neuenahru

'Luisa Meklenburská'

Adolf Holštýnsko-Gottorpský

Jan Adolf Holštýnsko-Gottorpský

Kristýna Hesenská

Fridrich III. Holštýnsko-Gottorpský

Frederik II. Dánský

Augusta Dánská

Žofie Meklenburská

Magdalena Sibyla Holštýnsko-Gottorpská

Kristián I. Saský

Jan Jiří I. Saský

Žofie Braniborská

Marie Alžběta Saská

Albrecht Fridrich Pruský

Magdalena Sibylla Pruská

Marie Eleonora Klevská

Odkazy

Bibliografie

• Kay Nielsen, Ib Askholm: Danmarks kongelige familier i 1000 år, 2007, ISBN 978-87-91679-09-4
• Rikke Agnete Olsen: Kongerækken, Kopenhaga 2005, ISBN 87-595-2525-8

Externí odkazy

• History of the Rosenborg Castle- Luisa Meklenburská Archivováno 10. 4. 2011 na Wayback Machine. (anglicky)
• History of the Rosenborg Castle
• Article in the Dansk biografisk Lexikon
• Obrázky, zvuky či videa k tématu Luisa Meklenburská na Wikimedia Commons

Dánská královna
Předchůdce: Šarlota Amálie Hesensko-Kasselská	1699–1721 Luisa Meklenburská	Nástupce: Anna Žofie Reventlow

Norská královna
Předchůdce: Šarlota Amálie Hesensko-Kasselská	1699–1721 Luisa Meklenburská	Nástupce: Anna Žofie Reventlow

Šlesvicko-holštýnská vévodkyně
Předchůdce: Šarlota Amálie Hesensko-Kasselská Hedvika Žofie Švédská	1699–1721 s Hedvikou Žofií Švédskou, do r. 1702 Luisa Meklenburská	Nástupce: Anna Žofie Reventlow

Oldenburská hraběnka
Předchůdce: Šarlota Amálie Hesensko-Kasselská	1699–1721 Luisa Meklenburská	Nástupce: Anna Žofie Reventlow

Portály: Lidé | Novověk | Dánsko