Luisa Šarlota Neapolsko-Sicilská (Luisa Šarlota Marie Isabela; 24. října 1804 – 29. ledna 1844) byla jako dcera Františka I. Neapolsko-Sicilského neapolsko-sicilskou princeznou a španělskou infantkou.
Luisa Šarlota Neapolsko-Sicilská | |
---|---|
španělská infantka | |
Luisa Šarlota (Vicente López Portaña, cca 1819) | |
Úplné jméno | Luisa Šarlota Marie Isabela |
Narození | 24. října 1804 Neapol |
Úmrtí | 29. ledna 1844 (39 let) Madrid |
Sňatek | 12. června 1819 |
Manžel | František de Paula Španělský |
Potomci | František Cádizský, Jindřich Sevillský, Amálie Španělská, Marie Kristýna Španělská, Josefína Fernanda Španělská, Isabela Ferdinanda Španělská, Luisa Teresa Španělská, František z Assisi Ludvík Bourbonský, Ferdinand Maria Španělská, Eduard Filip Španělský a Marie Tereza Španělská |
Dynastie | Bourbon-Obojí Sicílie |
Otec | František I. Neapolsko-Sicilský |
Matka | Marie Isabela Španělská |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Rodina
Luisa Šarlota se narodila v paláci Portici jako nejstarší potomek Františka I. Neapolsko-Sicilského a Marie Isabely Španělské. Její dědečkem z matčiny strany byl Karel IV. Španělský. Luisa měla jedenáct mladších sourozenců, včetně Ferdinanda II. Neapolsko-Sicilského.
Manželství a potomci
Luisa Šarlota se 12. června 1819 v Madridu provdala za svého strýce Františka de Paula Španělského, který byl o deset let starší než ona. Měli spolu jedenáct dětí:
- 1. František de Asís (6. 5. 1820 Madrid – 15. 11. 1821 tamtéž)
- 2. Isabela Ferdinanda (18. 5. 1821 Madrid – 8. 5. 1897 Paříž)
- ⚭ 1841 hrabě Ignatius de Gurowski (17. 5. 1812 Kališ – 18. 4. 1887 Paříž), morganatické manželství
- 3. František Cádizský (13. 5. 1822 Aranjuez – 17. 4. 1902 Épinay-sur-Seine), cádizský vévoda, v letech 1846 až 1868 španělský král-choť
- ⚭ 1846 Isabela II. Španělská (10. 10. 1830 Madrid – 9. 4. 1904 Paříž), královna španělská v letech 1833 až 1868, kdy byla svržena z trůnu
- 4. Jindřich Sevillský (17. 4. 1823 Sevilla – 12. 3. 1870 Madrid), 1. vévoda ze Sevilly
- ⚭ 1847 Elena María de Castellví y Shelly (16. 10. 1821 Valencie – 29. 12. 1863 Madrid), morganatické manželství
- 5. Luisa Teresa (11. 6. 1824 Madrid – 27. 12. 1900 tamtéž)
- ⚭ 1847 José María Osorio de Moscoso y Carvajal (12. 4. 1828 Alfoz de Lloredo – 4. 11. 1881 Cabra), vévoda ze Sessy, morganatické manželství
- 6. Duarte Filip (4. 4. 1826 Madrid – 22. 10. 1830 tamtéž)
- 7. Josefina (25. 5. 1827 Madrid – 10. 6. 1910 Neuilly-sur-Seine)
- ⚭ 1847 José Güell y Renté (14. 9. 1818 – 20. 12. 1884), morganatické manželství
- 8. Tereza (16. 11. 1828 Madrid – 13. 11. 1829 tamtéž)
- 9. Fernando (15. 4. 1832 Madrid – 17. 7. 1854), svobodný a bezdětný
- 10. Marie Kristýna Španělská (5. 6. 1833 Madrid – 19. 1. 1902 tamtéž)
- ⚭ 1860 Sebastian Gabriel Bourbonsko-Braganzský (4. 11. 1811 Rio de Janeiro – 14. 2. 1875 Pau)
- 11. Amálie Cádizská (12. 10. 1834 Madrid – 27. 8. 1905 Mnichov)
- ⚭ 1856 Adalbert Vilém Bavorský (26. 8. 1828 Mnichov – 21. 9. 1875 tamtéž), princ bavorský a dědičný princ řecký
Luisa Šarlota přála španělský trůn své neteři Isabele spíš, než jejímu strýci Karlovi. Byla zapojená do incidentu během nemoci španělského panovníka, ohledně tohoto problému: když španělský král ležel nemocný, domnívaje se, že zemře (1832), snažila se Luisa Šarlota od premiéra Tadea Calomarda násilím získat dokument zakazující ženskou posloupnost a hodit ho do ohně. Když se Calomarde pokoušel dokument zachránit, udeřila ho do obličeje, načež pronesl dobře známá slova: "Madame, bílé ruce nehřešíǃ"
Když se Luisina neteř v roce 1833 stala španělskou královnou a sestra Marie Kristýna regentkou, soupeření mezi sestrami se zhoršilo a Luisa Šarlota odešla ze Španělska do Paříže.
Luisa Šarlota zemřela v Madridu ve 39 letech.
Vývod z předků
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Princess Luisa Carlotta of Naples and Sicily na anglické Wikipedii.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Luisa Šarlota Neapolsko-Sicilská na Wikimedia Commons
Wikiwand in your browser!
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.