falcká princezna, abatyše kláštera Maubuisson a malířka From Wikipedia, the free encyclopedia
Luisa Marie Falcká, zvaná Luisa Hollandina, německy Luise Hollandine von der Pfalz (* 18. dubna 1622, Den Haag – 11. února 1709, cisterciácký klášter Maubuisson), byla falcká princezna, titulární falckraběnka, v letech 1664–1709 abatyše kláštera Maubuisson, malířka a mědirytec.
| Luisa Hollandina Falcká | |
|---|---|
 Portrét Luisy Hollandiny od jejího učitele Gerrita van Honthorst, 1642 | |
| Narození | 18. dubna 1622 Haag |
| Úmrtí | 11. února 1709 (ve věku 86 let) Klášter Maubuisson |
| Místo pohřbení | Klášter Maubuisson |
| Povolání | malířka, řeholnice a spisovatelka |
| Rodiče | Fridrich Falcký a Alžběta Stuartovna |
| Příbuzní | Žofie Hannoverská, Alžběta Falcká, Henrietta Marie Falcká, Karel I. Ludvík Falcký, Eduard Falcký, Gustav Adolf Falcký, Jindřich Fridrich Falcký, Mořic Falcký, Ruprecht Falcký[1], Philipp von der Pfalz a Šarlota Falcká (sourozenci) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Luisa Hollandina se narodila jako druhá dcera/šesté dítě „zimního krále“ Fridricha Falckého (1596–1632) a jeho manželky, anglické princezny Alžběty Stuartovny (1596–1662). Jejími prarodiči byli z otcovy strany falcký kurfiřt Fridrich IV. Falcký a jeho manželka Luisa Juliana Oranžská, z matčiny pak anglický král Jakub I. Stuart a Anna Dánská. Světlo světa spatřila v nizozemském Haagu, kam uprchli její rodiče po ztrátě českého trůnu po bitvě na Bílé hoře; jako jejich první dítě v holandském exilu byla – neboť místo jejího kmotra zaujal nizozemský parlament (Generalstaaten) – pokřtěna jako Luisa Marie Hollandina. Malá princezna vyrůstala v péči vychovatelů v Leidenu. Po ukončení vzdělání se vrátila zpět na dvůr své matky do Haagu. Zde se o její ruku ucházel mezi jinými např. braniborský kurfiřt Fridrich Vilém.
Luisa Hollandina byla talentovaná malířka; věnovala se především portrétní malbě pod vedením nizozemského malíře Gerrita van Honthorst. Její díla, natolik kvalitní a zdařilá, že byla často připisována jejímu učiteli, představují většinou její blízké příbuzné; většinou jsou uložena v muzeích v Německu. Luisině umělecké tvorbě byla nicméně věnována pozornost teprve v 80. letech 20. století.
19. prosince roku 1657 z Antverp, kde ještě jako jediná ze sourozenců žila po boku své matky, utekla do Francie, kam ji pozvala její teta z matčiny strany Henrietta Marie Bourbonská. Zde stejně jako její mladší bratr Eduard přestoupila v jednom karmelitánském klášteře na katolickou víru. Útěk a konverze vedly k definitivnímu odpoutání od matky. 25. března roku 1659 se stala novickou a 19. září následujícího roku 1660 jeptiškou kláštera cisterciaček v Maubuissonu v Saint-Ouen-l'Aumône (poblíž Paříže), kde se i nadále věnovala malování. Na přímluvu francouzské Koruny se stala v srpnu roku 1664 jeho abatyší. Od nizozemského parlamentu přesto dostala doživotní důchod a také Ludvík XIV. jí udělil roční rentu 6 000 livrů. Luisa Hollandina podporovala svou nejmladší sestru Žofii v úsilí o církevní sjednocení a byla považována za podporovatelku Jacques Bénigne Bossueta.
Byla ve velmi úzkém vztahu se svou neteří Liselottou (provdanou vévodkyní orleánskou), která často navštěvovala Maubuisson. Poslední léta svého života, poté co ji v roce 1705 ranila mrtvice, byla Luisa Hollandina částečně ochrnutá. Zemřela 11. února 1709 v požehnaném věku 87 let v Maubuissonu, kde byla i uložena k poslednímu odpočinku.
| Fridrich III. Falcký | ||||||||||||
| Ludvík VI. Falcký | ||||||||||||
| Marie Braniborsko-Kulmbašká | ||||||||||||
| Fridrich IV. Falcký | ||||||||||||
| Filip I. Hesenský | ||||||||||||
| Alžběta Hesenská | ||||||||||||
| Kristýna Saská | ||||||||||||
| Fridrich Falcký | ||||||||||||
| Vilém I. Nasavsko-Dillenburský | ||||||||||||
| Vilém I. Oranžský | ||||||||||||
| Juliana ze Stolbergu | ||||||||||||
| Luisa Juliana Oranžská | ||||||||||||
| Ludvík z Montpensier | ||||||||||||
| Šarlota Bourbonská | ||||||||||||
| Jacqueline de Longwy | ||||||||||||
| 'Luisa Hollandina Falcká' | ||||||||||||
| Matyáš Stuart, IV. hrabě z Lennoxu | ||||||||||||
| Jindřich Stuart, Lord Darnley | ||||||||||||
| Markéta Douglasová | ||||||||||||
| Jakub I. Stuart | ||||||||||||
| Jakub V. Skotský | ||||||||||||
| Marie Stuartovna | ||||||||||||
| Marie de Guise | ||||||||||||
| Alžběta Stuartovna | ||||||||||||
| Kristián III. Dánský | ||||||||||||
| Frederik II. Dánský | ||||||||||||
| Dorotea Sasko-Lauenburská | ||||||||||||
| Anna Dánská | ||||||||||||
| Oldřich III. Meklenburský | ||||||||||||
| Žofie Meklenburská | ||||||||||||
| Alžběta Dánská | ||||||||||||
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.
