francouzský šlechtic From Wikipedia, the free encyclopedia
Ludvík II. Flanderský (francouzsky Louis de Male, nizozemsky Lodewijk van Male, 25. listopadu 1330 hrad Male – 30. ledna 1384 Saint-Omer)[1] byl hrabě z Flander, Rethelu, Nevers, krátce vévoda brabantský a ke konci života také hrabě z Artois a Burgundska. Byl nucen po mnoho let bojovat proti nepokojům ve vlastních zemích.
Ludvík II. Flanderský | |
---|---|
Narození | 29. listopadu 1330 Male |
Úmrtí | 30. ledna 1384 (ve věku 53 let) Lille |
Pohřben | Kostel svatého Petra |
Potomci | Markéta III. Flanderská, Jeanne bâtarde of Flanders (de Dampierre), Beatrice bâtarde de Flanders, Jean I van Vlaanderen, Seigneur de Drinckam a Louis 'le Frison', Seigneur de Praet et de La Woestine |
Otec | Ludvík I. Flanderský |
Matka | Markéta Burgundská |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Byl jediným synem flanderského hraběte Ludvíka I. a Markéty, dcery krále Filipa V. Část mládí strávil kvůli nepokojům ve Flandrech na francouzském dvoře.
„ | ...jistý muž z města Gentu, který se jmenoval Jakub van Artevelde, využiv těchto rozporů, dosáhl ve Flandrech takové moci a takového vlivu, že všechno se dělo po jeho... to kvůli němu nezbylo hraběti flanderskému, než aby i s chotí a synem Louisem opustil svou zemi a uchýlil se do Francie... | “ |
— Jean Froissart[2] |
Otec zahynul v létě 1346 v bitvě u Kresčaku a anglický král doufal, že se mu podaří za novopečeného šestnáctiletého hraběte provdat svou dceru Isabelu a tím chtěl uzavřít anglicko-flanderské spojenectví. Ludvík ovšem nehodlal spojit svůj život s dcerou muže, který mu zabil otce a z dočasného vězení svých proanglicky naladěných pánů uprchl ke dvoru francouzského krále Filipa VI. Ten nelenil a urychleně jej oženil s Markétou, dcerou svého brabantského spojence. Svatba se konala 6. června či 1. července 1347 v Saint-Quentin.[1]
Roku 1355 zemřel nevěstin otec a Ludvík se zmocnil titulu brabantského vévody. Nebyl však schopen se prosadit proti švagrové Johaně a po dvou letech bojů roku 1357 uzavřeli oba soupeři mír. Ludvík získal jako odškodnění panství Mechelen a město Antverpy. Roku 1369 provdal svou dceru a dědičku za Filipa, bratra francouzského krále. O šest let později pomáhal zprostředkovat příměří mezi Anglií a Francií.[3]
„ | Zpočátku, to je pravda, se hrabě flanderský Vlámů a Gentských moc nestrachoval, představoval si totiž, že nad nimi pomaloučku polehoučku získá vrch... | “ |
— Jean Froissart[4] |
Sám hrabě měl mnohaleté potíže ve vlastních zemích. Filip z Artevelde, syn Jakuba, který vedl nepokoje i proti Ludvíkovu otci,[5]se postavil do čela probíhající vzpoury, která vzplanula ve Flandrech a rozšířila se po celém Nizozemí. Roku 1379 se hraběti za podpory zetě Filipa podařilo potlačit povstání v Gentu. V květnu 1382 vzbouřená města Ludvíka porazila v bitvě u Beverhoutsveldu a vyhnala ze země. Požádal opět o pomoc svého zetě Filipa a ten se společně se svým královským synovcem definivně vypořádal se vzbouřenci v bitvě u Roosebeke. Následovalo ohromné plenění dobytých měst a Francouzi se tak pomstili za své ponížení u Courtrai roku 1302. Do Dijonu byly odvezeny jako válečná kořist i místní hodiny s orlojem.[6]
Hrabě Ludvík zemřel na počátku roku 1384 a po okázalém pohřebním ceremoniálu byl uložen k věčnému odpočinku v kolegiátním kostele svatého Petra v Lille.[pozn. 1] Dědičkou se stala dcera Markéta.
Vít z Dampierre | ||||||||||||
Robert III. Flanderský | ||||||||||||
Matylda z Béthuné | ||||||||||||
Ludvík I. z Nevers | ||||||||||||
Odo Burgundský | ||||||||||||
Jolanda Burgundská | ||||||||||||
Matylda II. z Nevers | ||||||||||||
Ludvík I. Flanderský | ||||||||||||
Manasses V. z Rethelu | ||||||||||||
Hugo IV. z Rethelu | ||||||||||||
Alžběta z Écry | ||||||||||||
Jana z Rethelu | ||||||||||||
Jindřich V. z Grandpré | ||||||||||||
Izabela z Grandpré | ||||||||||||
Izabela z Brienne | ||||||||||||
Ludvík II. Flanderský | ||||||||||||
Filip III. Francouzský | ||||||||||||
Filip IV. Francouzský | ||||||||||||
Isabela Aragonská | ||||||||||||
Filip V. Francouzský | ||||||||||||
Jindřich I. Navarrský | ||||||||||||
Johana I. Navarrská | ||||||||||||
Blanka z Artois | ||||||||||||
Markéta Burgundská | ||||||||||||
Hugo ze Châlonu | ||||||||||||
Ota IV. Burgundský | ||||||||||||
Adéla Meránská | ||||||||||||
Johana II. Burgundská | ||||||||||||
Robert II. z Artois | ||||||||||||
Mahaut z Artois | ||||||||||||
Amicie z Courtenay | ||||||||||||
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.