andezitový lom v okrese Uherské Hradiště From Wikipedia, the free encyclopedia
Lom Bučník (někdy též kamenolom Bučník, komňanský lom, komnanský lom, komenský lom) je lom, který se nachází v nadmořské výšce 474 metrů asi 2 km vzdušnou čarou jihojihozápadním směrem od středu obce Komňa[1] a asi 2 km vzdušnou čarou východním směrem od centra obce Bystřice pod Lopeníkem.[2][3] Tento veřejnosti nepřístupný andezitový lom je geologicky významnou moravskou lokalitou rozkládající se ve střední části CHKO Bílé Karpaty.[2][1] Výskytem více než 60 druhů minerálů se lom Bučník řadí mezi nejbohatší naleziště nerostů v České republice.[1]
Velký dvouetážový stěnový kamenolom byl založen v sopečném tělese kopce Bučník (kóta 555 m nad mořem)[3] nad obcí Komňa, je obklopen hustým lesem a z obce není viditelný.[1] K lomu vede asfaltová účelová komunikace odbočující z mezinárodní silnice E50. Odbočka z E50 k lomu Bučník se nachází asi 700 metrů jihozápadním směrem od motorestu Rasová–Nový Dvůr.[3] Lom byl otevřen v roce 1951[1][3] a s přestávkami je využíván pro povrchovou těžbu a zpracování stavebního kamene (tj. těžba, vrtání, odstřel, bagrování, třídění drcení a doprava) s celkovou projektovanou těžební kapacitou vyšší než 25 kubických metrů materiálu za den.[4]
Geologicky je lom Bučník vetknut do tzv. magurského příkrovu, který je převážně vytvořen z pravidelně se střídajících vrstev různých typů pískovců (psamity) a různých typů jílovců (pelity). Do těchto sedimentů magurského příkrovu pronikly v minulosti neovulkanické horniny a vytvořily zde následně tělesa subvulkanických hornin, která jsou rozmístěna v oblasti Bánov – Komňa – Bojkovice. Tato tělesa se vyskytují ve formě žil (ložních nebo pravých) přičemž to největší těleso se nachází jižně od Nezdenic v pruhu o šířce 200 metrů a délce 1,5 km. Vrch Valy (470 m nad mořem), nacházející se přibližně uprostřed spojnice mezi Nezednicemi a Komňou, a vrch Bučník (555 m nad mořem) nad lomem jsou výsledkem eroze, která obnažila některé partie těchto těles. Neovulkanity z této oblasti uherskobrodska jsou zásaditého charakteru (vysoký obsah oxidu draselného – K2O).[3]
V lomu jsou těženy jednak flyšové horniny (sedimenty pískovců a jílů),[3] ale hlavně andezit (respektive trachyandezit), který se zde vyskytuje ve dvou subhorizontálních ložních žilách (mocnost větší z žil je asi 20 metrů) doprovázených několika drobnějšími žilami.[1][3][p. 1]
V dutinách andezitových žil byly nalezeny různé formy křemičitanů (silikátů), karbonátů (uhličitanů) a hlinitokřemičitých minerálů s mikroporézní strukturu (zeolitů).[1]
Při těžbě andezitu (v severní části lomu) byly (v šířce 3 až 5 metrů) objeveny žilky (mocnost max. do 0,1 m) se silným polymetalickým (železo, zinek, olovo, arsen) zrudněním.[1] Tyto žilky jsou tvořeny křemenem (SiO2), karbonáty (uhličitany) a malým množstvím sulfidů (sirníků) – hlavně pyritem (FeS2), markazitem (FeS2), galenitem (PbS) a sfaleritem (ZnS). Z těchto žilek pak sekundárně vznikl cerusit (PbCO3); wulfenit (PbMoO4) a skorodit (Fe3+[AsO4]·2H2O).[2]
Na rudních žilách v lomu Bučník byl poprvé na Moravě a ve Slezsku objeven cinabarit (HgS) a metacinabarit a lom je také jediným nalezištěm hawleyitu (CdS) v České republice.[1]
_(9508675884).jpg)
Ve spodní levé části lomové etáže byly nalezeny moravské porcelanity (s příměsí pyritu), v horní části lomu pak tvrdý a křehký křemenec (kvarcit).[1]
.jpg)
.jpg)
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.
