Livonský řád
rytířský řád / From Wikipedia, the free encyclopedia
Livonský řád (latinsky Fratres militiae Christi de Livonia; německy Brüder der Ritterschaft Christi von Livland) byl v letech 1237–1525 autonomní větví Řádu německých rytířů, od roku 1435 též člen tzv. Livonské konfederace. Livonský řád vznikl po katastrofální porážce Řádu mečových bratří Žmuďany a Zemgalci v bitvě u Saule (1236), po níž se zbytky mečonošů pod podmínkou uchování autonomie spojily s německými rytíři.
Stručná fakta Základní informace, Aktivita ...
Livonský řád | |
---|---|
Fratres de Domo Sanctae Mariae Theutonicorum Jerusalemitana per Livoniam | |
Mapa Livonského řádu v r. 1260. Řádové území je v zelené barvě. | |
Základní informace | |
Aktivita | 1237–1561 |
Kategorie | vojensko-rytířský církevní řád |
Úloha | obrana křesťanství |
Země původu | Řádový stát německých rytířů (1237–1435) Livonská konfederace (1435–1561) |
Poslední představený | Godert (Gotthard) Kettler (1559–1561) |
Působnost | Terra Mariana, Livonsko |
Jazyk | latina, němčina |
Oděv | bílé pláště doplněné o černé kříže typické pro Řád německých rytířů |
Zavřít