Levantský rift

Levantský rift nebo Levantská příkopová propadlina je příkop mezi dvěma tektonickými deskami: Arabskou a Núbijskou (Africkou). Obě desky se pohybují směrem k severu až severovýchodu, ale arabská deska se pohybuje rychleji.

Levantský rift
Galilejské jezero
Nejvyšší bod	3088 m n. m. (Kurnat as-Saudá)
Délka	800 km
Šířka	150 km
Nadřazená jednotka	Velká příkopová propadlina
Sousední jednotky	Anatolie, Arabská deska, Rudomořský rift, Sinajský poloostrov
Podřazené jednotky	Libanon, Bikáa, Antilibanon, Golanské výšiny, Jordánské údolí, Mrtvé moře, Judská poušť, Judské hory, Šefela, Negevská poušť, Arava, Akabský záliv
Světadíl	Asie
Stát	Sýrie Sýrie Libanon Libanon Izrael Izrael  Palestina Jordánsko Jordánsko Egypt Egypt Saúdská Arábie Saúdská Arábie
Povodí	Ásí, Lítání, Jordán
Souřadnice	32° s. š., 35°30′ v. d.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Popis

Schéma zrodu oceánu

Zlomová struktura se táhne z pomezí Sýrie a Turecka, kde se stýká s anatolským zlomem, k jihu přes území Libanonu, Izraele, Palestiny a Jordánska až do Akabského zálivu Rudého moře, kde se napojuje na Rudomořský rift. Na libanonském území je jeho součástí údolí Bikáa lemované pohořími Libanon a Antilibanon. Dále na jih je pak výrazné údolí Jordánu s Galilejským jezerem a především Mrtvým mořem, jehož břehy jsou nejhlubší proláklinou na souši (400 m pod úrovní světového oceánu). Mrtvé moře je navíc až 400 m hluboké, takže celý příkop dosahuje hloubky kolem 800 m. Na jih od Mrtvého moře pokračuje již suché údolí Arava. U Ejlatu je příkop zaplaven mořem; jako Akabský záliv pokračuje jihozápadním směrem do Rudého moře. Vedle příkopové propadliny do riftové oblasti patří i horská pásma, která příkop lemují. Nejvyššího bodu dosahují vrcholem Kurnat as-Saudá v Libanonu (3088 m).

Související články

• Bikáa
• Jordánské údolí
• Mrtvé moře
• Vádí al-Araba
• Akabský záliv