Larsenův syndrom
From Wikipedia, the free encyclopedia
Larsenův syndrom je velmi vzácný autozomálně dominantní syndrom s hyperlaxicitou (hypermobilitou) kloubů a vazů. Mezi jeho charakteristické projevy patří ihned po narození:
- změny obličeje – oploštění tváře, rozšířený a oploštěný kořen nosu, široce posazené oči, hypertelorizmus
- mnohočetné kloubní dislokace – hlavně luxace kolenních kloubů
- krční hyperkyfóza – hrozí poškození míchy
Poprvé byl syndrom popsán v roce 1950 americkým ortopedem Loren Joseph Larsenem.