Labské pískovce jsou chráněná krajinná oblast v okresech Děčín a Ústí nad Labem v Ústeckém kraji. Nachází se v německém příhraničí přibližně mezi Petrovicemi na západě, Českou Kamenicí na východě, Děčínem na jihu a Mikulášovicemi na severu. Území s rozlohou 242,6 km²[1] je národním parkem České Švýcarsko rozděleno do čtyř oddělených částí.[2]
 Labské pískovce | |
|---|---|
| IUCN kategorie V (Chráněná krajinná oblast) | |
 Východní část Tiských stěn | |
| Základní informace | |
| Vyhlášení | 19. září 1972 |
| Vyhlásil | Ministerstvo kultury ČSR |
| Rozloha | 243 km² |
| Správa | Správa NP České Švýcarsko |
| Poloha | |
| Stát |  Česko |
| Kraj | Ústecký kraj |
| Okres | Děčín |
| Souřadnice | 50°56′54,96″ s. š., 14°23′14,28″ v. d. |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
  Labské pískovce | |
| Další informace | |
| Kód | 53 |
 Obrázky, zvuky či videa na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Historie
Chráněná krajinná oblast byla vyhlášena dne 19. září 1972 výnosem ministerstva kultury.[1] Dne 1. ledna 2000 byla část území vyčleněna jako národní park České Švýcarsko.[3] Od 1. června 2017 vykonává správu území chráněné krajinné oblasti Správa Národního parku České Švýcarsko.
Přírodní poměry
Geograficky zaujímá spolu s Národním parkem České Švýcarsko většinu geomorfologického celku Děčínská vrchovina s nejvyšším vrcholem Děčínský Sněžník (723 metrů). Rozprostírá se severně od Českého středohoří – zhruba od obce Petrovice a Tiských stěn na západě, dále přes Děčín až po Chřibskou na východě.
Přírodní poměry jsou stejné jako v národním parku České Švýcarsko, avšak hustší osídlení zanechalo svůj vliv v menší rozmanitosti fauny a flóry. Velmi cenná je však zachovaná lidová architektura v podobě roubených domů.
Povrch tvoří pískovce křídového stáří. Počet skalních útvarů v krajině je srovnatelný s národními parky v USA v Arizoně a Utahu,[zdroj?!] avšak na západě USA jsou skalní útvary vlivem suchého klimatu obnažené, zatímco v Labských pískovcích jsou pokryté lesy.
Současná podoba území se začala vytvářet v období svrchní křídy na konci druhohor. V souvislosti s táním ledu byla zdejší krajina zaplavena mořem. Do něj splavovaly vodní toky materiál z krajiny, která zůstala nad hladinou. Tíha materiálu stlačovala dno a na původním podloží se vytvořila vrstva až jeden kilometr silná, tvořená převážně pískem, jílem a štěrkem. Po ústupu moře přibližně před 65 miliony lety se méně stabilní horniny jako jílovce a prachovce rychle rozpadaly. Zůstala vrstva křemenných pískovců o tloušťce 350–420 metrů. Následně v období třetihor došlo v důsledku kolize litosférických desek k alpinskému vrásnění, kdy byly pískovcové vrstvy české křídové tabule vyzdviženy nad původní úroveň a vlivem nestejnoměrných tlaků došlo k jejich fragmentaci. Následné střídání ledových a meziledových dob spolu s říční erozí i působením větru vymodelovaly pískovcové skály do současné podoby.[4]
Maloplošná chráněná území
- Národní přírodní rezervace
- Přírodní rezervace
- Arba
- Čabel
- Holý vrch u Jílového
- Libouchecké rybníčky
- Maiberg
- Niva Olšového potoka
- Pavlínino údolí
- Pekelský důl
- Rájecká rašeliniště
- Stará Oleška
- Přírodní památky
- Eiland
- Hofberg
- Jeskyně pod Sněžníkem
- Meandry Chřibské Kamenice
- Pod lesem
- Rybník u Králova mlýna
- Sojčí rokle
- Tiské stěny
- Smluvně chráněná území
- Jílové u Děčína – škola
Odkazy
Wikiwand in your browser!
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.
