Kurdějov
obec v okrese Břeclav v Jihomoravském kraji From Wikipedia, the free encyclopedia
Obec Kurdějov (německy Gurdau[4]) se nachází v okrese Břeclav v Jihomoravském kraji. Žije zde 451[1] obyvatel.
| Kurdějov | |
|---|---|
 pohled od severozápadu | |
  | |
| znakvlajka | |
| Lokalita | |
| Status | obec |
| Pověřená obec | Hustopeče |
| Obec s rozšířenou působností | Hustopeče (správní obvod) |
| Okres | Břeclav |
| Kraj | Jihomoravský |
| Historická země | Morava |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 48°57′28″ s. š., 16°45′48″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 451 (2024)[1] |
| Rozloha | 9,26 km²[2] |
| Katastrální území | Kurdějov |
| Nadmořská výška | 236 m n. m. |
| PSČ | 693 01 |
| Počet domů | 176 (2021)[3] |
| Počet částí obce | 1 |
| Počet k. ú. | 1 |
| Počet ZSJ | 1 |
| Kontakt | |
| Adresa obecního úřadu | Kurdějov 1 693 01 Hustopeče starosta@obec-kurdejov.cz |
| Starosta | Jaroslav Matýšek |
| Oficiální web: www | |
  Kurdějov | |
| Další údaje | |
| Kód obce | 555282 |
| Kód části obce | 77593 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Jméno vesnice bylo odvozeno od osobního jména Kurděj (totožného s obecným kurděj - "kurděje") a znamenalo "Kurdějův majetek". Německé jméno vzniklo z českého. Podoba jména v písemných pramenech: Curdieiow (1286), Curdyeow (1289), Gurde (1365), Kurdyegow (1412), v Kurdějově (1459), Gurdějově (1515), Kurdiegow (1595, 1609), Kurda (1633), Gurdaw (1673), Kurdau (1718), Gurdau (1720), Kurdau (1751), Gurdau a Kurděgow (1846), Gurdau a Kurdějov (1872).[5]
První písemná zmínka o obci pochází z roku 1286. Ve 40. letech 20. století byli nuceně vysídlení obyvatelé německé národnosti (95 % roku 1930).[6] Od 1. srpna 1976 do 31. prosince 1997 část obce Hustopeče.[7] Od roku 1998 je Kurdějov samostatnou obcí, když se oddělil od Hustopečí.[8]
V roce 2023 získala obec pozornost světových médií,[9][10] když farář místní římskokatolické farnosti, exorcista Jaromír Smejkal, v noci z 15. na 16. října 2023 a pak znovu o následující noci dětem dvakrát úmyslně potajmu rozkopáním zničil vyřezávané dýně, kterými ozdobily tamní park v blízkosti kostela.[11]
V roce 2024 hostil Kurdějov mezinárodní konferenci v oboru molekulární a atomové spektroskopie, organizovanou Spektroskopickou společností Jana Marka Marci.[12] Této konference se účastnilo množství světových odborníků, mezi nimi například prof. Volker Deckert, prof. Bernhard Lendl, prof. Ewa Bulska, prof. Martin Hof, a další.[13]
Podle sčítání 1930 zde žilo v 217 domech 965 obyvatel. 23 obyvatel se hlásilo k československé národnosti a 917 k německé. Žilo zde 958 římských katolíků, 1 evangelík a 6 příslušníků Církve československé husitské.[14]
Struktura
Vývoj počtu obyvatel za celou obec i za jeho jednotlivé části uvádí tabulka níže, ve které se zobrazuje i příslušnost jednotlivých částí k obci či následné odtržení.[15][16][17]
| Místní části | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 | 2013 | 2018 | 2020 | 2021 | |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Počet obyvatel | část Kurdějov | 978 | 1060 | 1010 | 993 | 945 | 916 | 965 | 524 | 412 | 370 | 347 | 298 | 346 | 381 | 413 | 421 | 439 | 435 |
| Počet domů | část Kurdějov | 218 | 218 | 228 | 227 | 210 | 212 | 217 | 133 | 106 | 99 | 96 | 103 | 136 | 156 | - | - | - | 176 |
V letech 2010 až 2014 byl starostou Jaroslav Matýšek (Sdružení Kurdějovských občanů). Na ustavujícím zasedání zastupitelstva v listopadu 2014 byl do této funkce zvolen opětovně. Svoji funkci obhájil i po obecních volbách v roce 2018.[18]
Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Kurdějově.
- farní kostel svatého Jana Křtitele – pozdně gotický jednolodní chrám obklopuje samostatně stojící zvonice, kaple Všech svatých a kostnice, propojené obrannou hradební zdí. Areál dotváří budova fary zapojená do jižní hradby. Tyto stavby tvoří jeden z největších a nejzachovalejších komplexů opevněného kostela v Česku. Areál se nachází v centru obce a je její výraznou dominantou.
- kaplička na severním okraji obce
- barokní sochy svatého Antonína Paduánského s Ježíškem, svatého Jana Nepomuckého a barokní kříž. Tyto kamenné plastiky stojí před farou a areálem opevněného kostela.
- barokní socha svatého Marka, na východním okraji obce
- dvojice zděných božích muk kolem příjezdu od Hustopeč
budova fary
obecní úřad
socha sv. Jana Nepomuckého
socha sv. Antonína
.JPG)
Wikiwand in your browser!
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.
