krátký řetězec znaků používaný v kryptografii jako charakteristika delšího souboru From Wikipedia, the free encyclopedia
Kryptografická hašovací funkce je v kryptografiihašovací funkce s takovými vlastnostmi, které umožňují její použití v aplikacích zabezpečení informací, jako například autentizace nebo zaručení integrity zprávy.
Nejdůležitější je následující trojice vlastností, která určuje obtížnost napadení hashovací funkce. Obtížností se v tomto kontextu myslí výpočetní složitost, která by měla být za současných technologických možností mimo možnosti reálného použití:
Odolnost vůči získání předlohy. Pro daný hash c je obtížné spočítat x takové, že h(x)=c (hashovací funkce je jednosměrná).
Odolnost vůči získání jiné předlohy. Pro daný vstup x je obtížné spočítat y takové, že h(x)=h(y).
Odolnost vůči nalezení kolize. Je obtížné systematicky najít dvojici vstupů (x,y), pro které h(x)=h(y).
SHA-1 – oblíbená, ale již prolomená funkce. V únoru 2005 byl zveřejněn objev algoritmu, který umožňuje nalézt kolizi podstatně rychleji než hrubou silou. Výpočetní náročnost je ale stále mimo současnou techniku.
SHA-2 – rodina 4 hashovacích funkcí (SHA-256, SHA-384, SHA-512 a SHA-224), které jsou součástí standardu FIPS 180-2[2] a u kterých dosud nebyly nalezeny žádné bezpečnostní slabiny.