Krymská gótština
From Wikipedia, the free encyclopedia
Krymská gótština představovala dialekt klasické gótštiny, jímž hovořili Krymští Gótové v několika izolovaných enklávách na Krymu, a to až do pozdního 18. století.
Krymská gótština (gutiska razda, 𐌲𐌿𐍄𐌰𐍂𐌰𐌶𐌳𐌰) | |
---|---|
Rozšíření | poloostrov Krym |
Počet mluvčích | jazyk vymizel během 18. století |
Klasifikace | |
Písmo | runy, gótské písmo, alfabeta, latinka |
Postavení | |
Regulátor | není |
Úřední jazyk | není |
Kódy | |
ISO 639-1 | není |
ISO 639-2 | got (B) got (T) |
ISO 639-3 | není |
Ethnologue | není |
Wikipedie | |
není | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
I přes značnou izolovanost a fakt, že jde o mrtvý jazyk, se nám dochovalo několik pozůstatků tohoto jazyka. Zásluhu na tom má především vlámský diplomat Ogier Ghiselin de Busbecq, jenž zachytil téměř osmdesát gótských slov a stopově též gramatickou konstrukci.
Krymská gótština byla identifikována jako derivát gótštiny na základě fonologických prvků: slovo ada (vejce) poukazuje na typické gótské zesilování původních protogermánských slov -jj- na -ddj- (stejně jako v klasické Wulfilově gótštině iddja (šel) z protogermánského ejjon).
Existují také určité regulérní vztahy mezi gótštinou (schedit) a krymskou gótštinou (skeiniþ).
Příspěvkem k potvrzení germánského původu části krymského obyvatelstva může být pasáž z Gutasagy, která zmiňuje třetí gotlandský lid, jenž opustil ostrov a usídlil se v zemi Řeků.