německá filmová herečka From Wikipedia, the free encyclopedia
Beata Margareta Kristina Söderbaum (5. září 1912 Stockholm, Švédsko – 12. února 2001 Hitzacker, Dolní Sasko, Německo) byla německá filmová herečka narozená ve Švédsku, producentka a fotografka. Proslavila se především v rolích v nacistických filmech.
| Kristina Söderbaumová | |
|---|---|
 | |
| Narození | 5. září 1912 Stockholm |
| Úmrtí | 12. února 2001 (ve věku 88 let) Hitzacker |
| Místo pohřbení | Seeshaupt |
| Povolání | fotografka a filmová herečka |
| Rodiče | Henrik Gustaf Söderbaum |
| Manžel(ka) | Veit Harlan |
| Děti | Caspar Harlan |
| Příbuzní | Ulla Söderbaum (sourozenec) |
 multimediální obsah na Commons | |
 Seznam děl v databázi Národní knihovny | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Její otec, profesor Henrik Gustaf Söderbaum (1862–1933), byl stálým tajemníkem Královské švédské akademie věd.
Poté, co její rodiče krátce po sobě zemřeli, se přestěhovala do Berlína a začala navštěvovat divadelní školu.
Soderbaumová započala svou kariéru ve filmech režiséra Veita Harlana, za kterého se roku 1939 provdala.[1] Společně vytvořili 10 filmů, když se těšili podpoře mocného ministra propagandy Josepha Goebbelse.[2]
Podle Antje Ascheid je Soderbaumová často označována jako „nejvýznačnější představitelka nacistických ideálů, dokonalá nacistická hvězda“.[2] Jako krásná švédská blondýna měla Soderbaumová vzhled panenky, který utvářel model árijské ženy. Ve skutečnosti již předtím hrála roli nevinné árijské ženy v několika filmech a byla velmi známá německému publiku.[1][3] Její mládí a krása z ní udělaly symbol zdraví a čistoty a to z ní učinilo předlohu pro ideál nacistické ženské krásy.[4]
V mnoha jejích filmech byla ohrožována hrozbou rasového znečištění.[5] Nejznámější role tohoto typu byly Dorothea Sturm, prokletá hrdinka v antisemitském historickém melodramatu Žid Süß (Jud Süß, 1940), která spáchala sebevraždu utopením poté, co byla přinucena mít sex s padouchem,[6] a Anna ve Zlatém městě (Die goldene Stadt, 1942), sudetská Němka, jejíž touha po životě ve městě (v rozporu s prací na venkově) a její uspokojení Čechy vyústily v sebevraždu utopením. Tyto její filmové osudy spjaté s vodou, stejně tak jako podobný konec její postavy v jejím filmovém debutu v Harlanově filmu Jugend (1938), ji vynesly lidovou přezdívku Reichswasserleiche ("říšský utopenec").[7][8]
Z dalších rolí: Elske ve Východu slunce (Die Reise nach Tilsit, 1939), německá manželka, kterou podvádí její manžel s Polkou, ale nakonec se zahanbeně vrátí k ní;[9] Elisabeth ve filmu Dům u jezera (Immensee, 1943), která se provdá za bohatého statkáře, aby zapomněla na svou nenaplněnou lásku a nakonec se rozhodne mu zůstat věrná, ačkoliv je již vdovou a její láska se vrátí;[10] Aels ve filmu Její oběť (Opfergang, 1944), žena, která zemře po své milostné aféře;[10] Luise Treskow v historickém dramatu Velký král (Große König, 1942), mlynářská dcera, která podporuje Fridricha II. Velikého;[11] Maria v dalším historickém válečném dramatu Kolberg (1945), venkovská dívka, která podporuje odboj proti Napoleonovi a je jediným přeživším z její rodiny.[10]
V prvních letech po válce často Kristina Soderbaumová čelila vypískávání ze scény a trpěla, když po ni publikum házelo shnilou zeleninu. V následujících letech často vyjadřovala lítost nad svými rolemi v antisemitských filmech.
Poté, co jejímu manželovi bylo opět povoleno režírovat filmy, Soderbaumová opět ztvárnila hlavní role v mnoha jeho filmech. Mezi tyto filmy patří Die Blaue Stunde ("Modrá hodina", 1952), Die Gefangene des Maharadscha ("Maharádžův zajatec", 1953), Verrat an Deutschland ("Zrada na Německu", 1954) a Ich werde dich auf Händen tragen ("Budu tě nosit na rukou", 1958). Jejich posledním společným projektem byla v roce 1963 produkce divadelního představení od Augusta Strindberga Hra snů v Aachenu.
Po manželově smrti v roce 1964 se Soderbaumová stala známou módní fotografkou. V roce 1974 přijala roli v životopisném filmu Hanse-Jürgena Syberberga Karl May. V roce 1983 vydala své paměti pod názvem Nichts bleibt immer so ("Nic není stejné věčně"). V jejích pozdějších letech se stala podivínskou, ale i tak přijala role ve třech filmech a televizním seriálu Doktor z hor (The Bergdoktor). Její poslední role byla v thrilleru s Hughem Grantem Vlak do pekla (Night Train to Venice, 1994). Zemřela v roce 2001 v pečovatelském domě v severním Německu.
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.
