Kraňský zemský sněm (německy Krainer Landtag, slovinsky Kranjski deželni zbor) byl volený zákonodárný sbor v korunní zemi Kraňsko v Rakouském císařství, od roku 1867 v Rakousku-Uhersku, existující do roku 1918. Byl jedním ze zemských sněmů Předlitavska.
V důsledku revoluce v roce 1848 se v Kraňsku konalo 6. dubna 1848 poslední zasedání původního stavovského sněmu této země. V červnu 1848 se pak (na základě rozhodnutí ústředního stavovského výboru ve Vídni a paralelně s dalšími korunními zeměmi monarchie) konaly volby do Kraňského zemského sněmu, v nichž bylo zvoleno 50 poslanců. Tento provizorní zemský sněm se ale sešel jen jednou. Zasedání se zúčastnilo 45 poslanců, z toho jen 10 zástupců nižší a vyšší šlechty. Kromě toho zde zasedali také dva zástupci církve, konkrétně lublaňský arcibiskup a probošt z Nového Mesta. Ostatní členové sněmu zastupovali laickou a civilní veřejnost, tedy obyvatele měst i venkova, stejně jako zástupce hornického cechu a školství (lublaňské lyceum).
V souvislosti s císařovými Silvestrovskými patenty v roce 1851 byla činnost zemských sněmů v monarchii utlumena. Opětovně byly aktivovány únorovou ústavou z roku 1861, včetně Kraňského zemského sněmu. Volební právo bylo navázáno na volební právo v obcích a jeho součástí byl volební cenzus. V roce 1910 bylo pak zavedeno v Kraňsku všeobecné volební právo v obcích.
Společně s obnovou ústavního života se v 60. letech 19. století zformovaly v Kraňsku dvě politické strany. slovinská strana (též Národní strana) a německá strana. Německá strana navzdory svému názvu cílila i na zemské vlastenectví a na ty obyvatele Kraňska, kteří byli věrní ústavě a podporovali zachování stávajícího státu. Jejími členy tak kromě etnických Němců (převážně z velkých měst) byli i někteří etničtí Slovinci, kteří nepodporovali státoprávní a autonomistické aspirace slovinského národního hnutí. Část slovinské inteligence tehdy považovala za logické, že rozvoj regionu není možný bez německé kultury a jazyka. Postupem doby ovšem tito lidé přebírali i německé národní vědomí a přestávali se vnímat jako Slovinci. Slovinská strana sdružovala národovecké liberální i konzervativní elementy, přestože stoupenci německé strany ji označovali za klerikální a ultramontánní.
Početně na zemském sněmu dominovala zpočátku německá strana. V zemských volbách v Kraňsku v roce 1867 ovšem poprvé získala slovinská strana převahu a až do roku 1877 držela všechny mandáty v kurii venkovských obcí i obchodních a živnostenských komor. Navíc získala i několik poslanců zvolených v kurii měst. Volby roku 1877 znamenaly zvrat a přinesly slovinské straně těžkou porážku. Německá strana získala kromě jí tradičně držené kurie velkostatkářů i všechny mandáty v kuriích obchodních a živnostenských komor a s výjimkou jednoho poslaneckého křesla (volební obvod Kranj) i všechny mandáty za města. Navíc získala i jedno křeslo v kurii venkovských obcí (německojazyčný národnostní ostrov Kočevje). Vítězství ústavní strany bylo ovlivněno postojem státního úřednictva, které v tomto ohledu sledovalo zájmy centrální vídeňské vlády Adolfa von Auersperga. Již v roce 1883 se poměry opětovně zvrátily a německá strana ztratila svou většinu na sněmu. Kontrolovala nyní opět jen mandáty přidělované ve velkostatkářské kurii a navíc jeden venkovský mandát z Kočevje.
Slovinská strana prožila v 70. letech 19. století vnitřní rozpory mezi stoupenci jihoslovanské orientace a zastánci slovinsko-katolického konzervativního směru. Tyto spory skončily v roce smírem. Obě křídla si ale v rámci slovinské strany udržela své vymezení. K rozpadu dosavadní jednotné slovinské politické reprezentace došlo v 90. letech 19. století. Vznikla Katoliška narodna stranka a roku 1894 v reakci na to i Narodno napredna stranka. Konzervativní katolická strana dominovala pak na venkově, liberální pokrokáři ve městech. Od roku 1895 měla slabou většinu katolická strana. V roce 1905 se přejmenovala na Slovenska ljudska stranka.
| Strana | 1867 | 1871 | 1877 | 1883 | 1895 | 1908 | 1913 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Slovinská strana | 25 | 23 | 16 | 25 | x | x | x |
| Katoliška narodna stranka/Slovenska ljudska stranka | x | x | x | x | 16 | 27 | 28 |
| Narodno napredna stranka | x | x | x | x | 9 | 12 | 11 |
| Německá strana | 11 | 13 | 20 | 11 | 11 | 11 | 11 |
| nestraníci | 1 | 1 | 1 | 1 | 1 | x | x |
| celkem | 37 | 37 | 37 | 37 | 37 | 50 | 50 |
Parametry sněmu určila takzvaná únorová ústava z roku 1861. Kraňský sněm podle ní měl 37 poslanců. Jako virilista na něm zasedal lublaňský arcibiskup. Zbylých 36 poslanců bylo voleno ve čtyřech kuriích:
- 10 poslanců za velkostatkáře
- 8 poslanců za města
- 2 poslanci za obchodní a živnostenské komory
- 16 poslanců za venkovské obce
Počet poslanců zůstal nezměněn do roku 1908, kdy byla v Kraňsku zavedena další kurie s všeobecným hlasovacím právem, v níž bylo voleno 11 poslanců. Další dva dodatečné mandáty získala také města. Celkem tak měl sněm 50 poslanců.
Wikiwand in your browser!
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.
