Královna ze Sáby
From Wikipedia, the free encyclopedia
Královna ze Sáby (hebrejsky מלכת שבא, arabsky ملكة سبأ, ge'ez ንግሥተ ሳባ) byla vládkyně starověkého království zmiňovaného ve Starém zákoně. Zmiňována je v hebrejském Starém zákoně, konkrétně v první knize královské a druhé Paralipomenon, ale také v Novém zákoně, Koránu a etiopských legendách, zvláště etiopské národní sáze Kebra Nagast – Právo králů, sepsané v jazyce ge'ez ve 12. století, kde ji Etiopané nazývají jménem Makeda (ge'ez ማክዳ),[1] ale její jméno bylo v různých zemích a různých dobách jiné. V islámské tradici je známa jako Bilqís (arabsky بلقيس).[1][2] Král Šalomoun ji znal jako královnu ze Sáby. Žila pravděpodobně v 10. století př. n. l.[3] Přibližná poloha její říše je historickým sporem mezi Etiopií a Jemenem.[3]
Královna ze Sáby | |
---|---|
Narození | 10. století př. n. l. |
Úmrtí | 10. století př. n. l. |
Potomci | Menelik I. |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Zůstává otevřeno, zda královna ze Sáby skutečně žila či nikoliv, protože nebyly nalezeny žádné soudobé nápisy svědčící o její existenci. Jako biblický příběh může mít svůj původ zpětně v některé starší sumerské či chaldejské mytologii. Podobný příběh existoval i v Persii, kde královna vystupovala jako dcera čínského vládce.[2] Hebrejský biblický text vznikl pravděpodobně mezi 7. a 6. století př. n. l. Je však možné, že král Šalomoun udržoval spojení s některou africkou královnou. Jiná teorie se opírá o vyprávění o královně ze Sáby z kanaánského zvyku hieros gamos (posvátný sňatek), což by vysvětlovalo, proč křesťanský etiopský císařský rod odvozuje svůj původ od nemanželského syna krále Šalomouna a královny ze Sáby, císaře Menelika I.[3][4] Poslední habešský císař Haile Selassie I. tak měl pocházet z 225. generace potomků Šalomouna a královny ze Sáby.[5]