Kóan
From Wikipedia, the free encyclopedia
Kóan (japonsky 公案, čínsky kung-an, korejsky kong-an) je krátký iracionální příběh obsahující nelogickou „hádanku“, která osvobozuje mysl od zavedených konceptů a umožňuje ji zakusit okamžik "před myšlením". Název pochází z nejznámější sbírky čínských zenových kóanů Brána bez dveří, čínsky Wumenguan (無門關 [Wúménguān] (pchin-jin)/[Wu-men-kuan] (O. Švarný)), sinojaponsky Mumonkan (無門関 [Mumonkan]). Sbírka sestává ze čtyřiceti osmi „případů“ (původní význam čínského termínu gong´an, sinojaponského kóan; 公案) s autorovým často paradoxním nebo ironickým komentářem a závěrečným čtyřverším, gáthou. Autorem sbírky byl mnich a učitel Wumen Huikai (1183–1260).