Kostely v Moldávii
From Wikipedia, the free encyclopedia
From Wikipedia, the free encyclopedia
Kostely v Moldávii je název skupiny osmi sakrárních staveb rumunské pravoslavné církve v historickém regionu Jižní Bukoviny a Moldávie, které jsou kulturní památkou UNESCO. Vystavěny byly v 15. a 16. století na území tehdejšího Moldavského knížectví za vlády Štěpána III. Velikého a Petra Rareșe. V roce 1993 bylo 7 z nich zapsáno na seznam světového kulturního dědictví UNESCO, následně v roce 2010 byl na tento seznam doplněn kostel Zmrtvýchvstání Páně v Sucevițě. Většina kostelů se nachází v moderní župě Suceava.
Kostely v Moldávii | |
---|---|
Světové dědictví UNESCO | |
kostel v Sucevițě | |
Smluvní stát | Rumunsko |
Souřadnice | 47°43′59″ s. š., 25°55′59″ v. d. |
Typ | kulturní dědictví |
Kritérium | i, iv |
Odkaz | 598 (anglicky) |
Zařazení do seznamu | |
Zařazení | 1993 (17. zasedání) |
Změny | 2010 |
Venkovní fasády kostelů jsou pokryty freskami, které jsou výjimečným mistrovským dílem byzantského umění a zachycují rozsáhlé cykly náboženských motivů a příběhu. Kostely jsou zpravidla umístěny ve vnitřním nádvoří opevněných klášterů. V regionu severního Rumunska se nachází více podobných kostelů, které však nejsou pod ochranou UNESCO.
Díky stejné době vzniku vykazují všechny několik společných vlastností. Celý areál je vybudován v rovině na půdorysu obdélníka nebo čtverce a obehnán celkem nízkými hradbami s obvyklou branou a někdy i s věžemi. Uprostřed rozlehlého prostranství pak stojí chrám: zpravidla jednolodní, ve východní části zakončený trojlistem půlkruhového kněžiště s kaplemi po stranách. Klenby jsou většinou velmi prosté, zpravidla chybí obvyklá byzantská kupole, a tedy i cibulovité báně charakteristické pro pravoslavné kostely. Místo nich mívají jen malou polygonální věž, jejíž obdoba se někdy opakuje nad západní částí. Obvykle jsou omítnuté a ozdobené štukovými detaily – nic zvláštního, řekli bychom. Jenže, a to je důvod, proč do Bukoviny dnes proudí tisíce návštěvníků, uvnitř i zvenčí jsou pokryty nástěnnými malbami. Ačkoliv je částečně chrání mohutné přesahující střechy, nedochovaly se všude stejně a zejména severní strany jsou poznamenány povětrnostními vlivy.[1]
Obrázek | Kostel | Datum výstavby | Obec | Zem. souřadnice |
---|---|---|---|---|
Kostel Stětí svatého Jana Křtitele | 1502 | Arbore | 47°43′59″ s. š., 25°55′45″ v. d. | |
Kostel Zesnutí přesvaté Bohorodičky | 1530 | Mănăstirea Humorului | 47°35′37″ s. š., 25°51′15″ v. d. | |
Kostel Zvěstování Panny Marie | 1532 | Vatra Moldoviței | 47°39′25″ s. š., 25°34′16″ v. d. | |
Kostel Povýšení svatého Kříže | 1487 | Pătrăuți | 47°43′46″ s. š., 26°11′34″ v. d. | |
Kostel svatého Mikuláše | 1530 | Probota | 47°22′30″ s. š., 26°37′25″ v. d. | |
Kostel svatého Jana nového | 1522 | Suceava | 47°38′30″ s. š., 26°15′46″ v. d. | |
Kostel svatého Jiří | 1488 | Voroneț | 47°31′2″ s. š., 25°51′51″ v. d. | |
Kostel Zmrtvýchvstání Páně | 1581 | Sucevița | 47°46′41″ s. š., 25°42′40″ v. d. |
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.