Kostel svatého Petra a Pavla (Horní Dubňany)
kostel v Horních Dubňanech From Wikipedia, the free encyclopedia
Kostel svatého Petra a Pavla je římskokatolický chrám v Horních Dubňanech v okrese Znojmo. Je chráněn jako kulturní památka České republiky.[1] Jde o farní kostel farnosti Horní Dubňany.[2]
| Kostel svatého Petra a Pavla v Horních Dubňanech | |
|---|---|
 | |
| Místo | |
| Stát |  Česko |
| Kraj | Jihomoravský |
| Okres | Znojmo |
| Obec | Horní Dubňany |
| Souřadnice | 49°3′52,55″ s. š., 16°12′5,66″ v. d. |
| Základní informace | |
| Církev | římskokatolická |
| Provincie | moravská |
| Diecéze | brněnská |
| Děkanát | moravskokrumlovský |
| Farnost | Horní Dubňany |
| Zasvěcení | svátek svatých Petra a Pavla |
| Architektonický popis | |
| Stavební sloh | gotický |
| Další informace | |
| Kód památky | 40536/7-6316 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
První písemná zpráva o kostele v Horních Dubňanech pochází z roku 1279. Posledního dne měsíce srpna tohoto roku vydal olomoucký biskup Bruno ze Schauenburku listinu, ve které se uvádí, že „dědictví a patronátní právo v Dubňanech“ spolu s filiálními kostely v Dukovanech a Bohuslavicích patří „navěky spolu s desátky templářskému řádu. Znojemský děkan (fara v Horních Dubňanech patřila tehdy k děkanátu Znojmo) po vizitaci v roce 1657 konstatoval, že fara i kostel jsou sešlé, kryté jen slámou.[3]
Jádro kostela pochází z druhé poloviny 12. století. Kostel v neznámé době vyhořel, asi ve druhé polovině 15. století byla loď prodloužena k východu. V 16. století byla přistavěna sakristie, roku 1775 bylo k nově zaklenuté lodi přistavěno kněžiště se sakristií, předsíň, schodiště na kruchtu, prolomena okna. Sakristie byla zvětšena v 19. století.[4]
Jedná se o jednolodní stavbu s odsazeným kněžištěm, k jehož jižní zdi přiléhá sakristie. Nad západním průčelí lodi se zvedá štíhlá hranolová věž. Hladké fasády jsou prolomeny velkými okny obdélníkového tvaru. Původní část lodi je vyzděna z velmi nízkého lomového kamene kladeného na vápennou maltu a pečlivě vrstveného do řádků. Obdobné zdivo věže je armováno na nárožích nepravidelnými kamennými kvádry. Vstup do kostela je chráněn předsíní zaklenutou valeně. Kněžiště je zaklenuto plackou mezi pasy a stlačenou konchou, loď je zaklenuta valeně s výsečemi.[4]Západní část lodi zabírá valeně podklenutá hudební kruchta, za ní trojosá patrová panská tribuna nesená dvojicí zděných čtyřbokých pilířů. V patře tribuny je plochý strop.[4]
Hlavní oltář pochází z doby barokní přestavby. Ze stejné doby pochází přízední kazatelna a křtitelnice kalichového tvaru, na víku se sousoším Kristova křtu. Sochy andělů po stranách hlavního obrazu vyřezal Ondřej Schweigl. Obrazy na bočních oltářích na téma Klanění Tří králů a Nejsvětější Trojice namaloval František V. Korompay v roce 1775. Volně umístěné dřevořezby Madony pocházejí z poloviny 18. století. Ve věži je zavěšen zvon ulitý v Brně roku 1653.[4]
Wikiwand in your browser!
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.
