Kostel Nanebevzetí Panny Marie (Petrovice)

Kostel Nanebevzetí Panny Marie
Místo
Stát	Česko
Kraj	Královéhradecký
Okres	Hradec Králové
Obec	Petrovice
Souřadnice	50°17′23,62″ s. š., 15°35′58,05″ v. d.
Základní informace
Církev	římskokatolická
Provincie	česká
Diecéze	královéhradecká
Vikariát	královéhradecký
Farnost	Nový Bydžov
Status	filiální kostel
Současný majitel	Obec Petrovice
Zasvěcení	Nanebevzetí Panny Marie
Datum posvěcení	1993
Architektonický popis
Stavební sloh	baroko
Výstavba	1724–1737
Specifikace
Stavební materiál	zděný
Další informace
Adresa	Petrovice, Česko
Kód památky	25856/6-680 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
	multimediální obsah na Commons
	galerie na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kostel Nanebevzetí Panny Marie je barokní filiální kostel (bývalý farní) v obci Petrovice (okres Hradec Králové, Královéhradecký Kraj). Nachází se na uměle vytvořeném návrší v místě původního hřbitova, ve svahu při místní komunikaci a jedná tak se o dominantu obce.^[1]

Stručná fakta Místo, Stát ...

Zavřít

V místě dnešního kostela se původně nacházel dřevěný kostelík sloužící jako zvonice. Později zde byla postavena kaple sv. Václava. Ta zde stála již od poloviny 14. století a měla být údajně zděná. Již od roku 1350 je Petrovický kostel farní. Později byl filiální k obci Smidary, a v roce 1716 se stal opět farním. V roce 1724 započala výstavba nového kostela. Již v tomto roce došlo ke sklenutí lodi k západnímu průčelí. V roce 1926 byla loď prodloužena.^[2] Současná barokní podoba kostela pochází z roku 1737, kdy byla jeho výstavba dokončena stavbou věže a presbytáře, jejichž stavba započala v roce 1730. V roce 1860 došlo v obci k požáru a objekt tak musel být opraven.^[3] Dne 3. 5. 1958 byl kostel zapsán do státního seznamu kulturních památek.^[2] Kostel byl v roce 1993 znovu vysvěcen.^[3]

Od roku 2009 kostel spadá pod farnost Nový Bydžov. Přístup do kostela je veřejnosti uzavřen z důvodu narušení statiky samotné stavby. V současnosti je kostel ve vlastnictví obce Petrovice.^[3]

Exteriér

Areál kostela je obehnán zdí s hvězdicovými motivy. Vstupy do areálu jsou celkem dva. První je situován na západ směrem k západnímu průčelí. U západního vstupu zároveň stojí socha ukřižovaného Krista vytesaná z pískovce. Druhý vstup je ze severní strany kostela, který směřuje k předsíni.^[1] Kostel je vystavěn v pozdně barokním slohu, jméno architekta však není známo. Jedná se o jednolodní stavbu s pravoúhlým presbytářem (o šíři 6,78 m a délce 10 m) a jednopatrovou věží přistavěnou ze severní strany. Na severní straně lodi jsou rovněž dvě vytesané pískovcové desky s nápisy. Samotná loď je 17,8 metrů dlouhá a 9,07 metrů široká. Kostelní loď je rozdělena na tři pole, dvěma páry třídílných toskánských pilastrů.^[2] Západní lodní průčelí je konvexně-konkávně zprohýbané, což je typické pro pozdně barokní sloh. Zároveň je v západním průčelí vytesán prostý, kamenný znak rodu Harrachů, kteří obec vlastnili od roku 1829 až do konce druhé světové války kdy všechen majetek Jana Nepomuka Harracha propadl státu. V dlažbě u vchodu do kostela se nachází náhrobek přibližně z roku 1600.^[1] Zvonů v kostele bylo původně pět, včetně malého zvonku v sanktusníku, který je nepřístupný.^[2] V roce 2019 proběhla rekonstrukce střechy.

Vstup do areálu kostela s Křížem a zdí s hvězdicovými motivy
Severní strana kostela
První pískovcová deska na severní straně kostela
Druhá pískovcová deska na severní straně kostela
Západní lodní průčelí
Znak rodu Harrachů v západním průčelí
Jižní strana kostela s rekonstruovanou střechou

Interiér

Zařízení kostela se skládá ze tří oltářů. Hlavní oltář prošel v roce 1749 obnovou a byl doplněn o původní sochy sv. Petra a Pavla s obrazem Nanebevzetí Panny Marie, pocházejících z roku 1888. V postranní hlavního oltáře stojí dvě zlacené sochy andělů v životní velikosti. Podle vyprávění a obecní kroniky, by právě od hlavního oltáře měla vést podzemní chodba, jejíž konec měl ústit v bývalé Petrovické tvrzi, která se nacházela v místě zvaném "Na Valech".^[2] Pravý oltář, který pochází z 18. století, je bohatě řezaný pro sedm obrazů. Ve středu oltáře je sv. Anna s Pannou Marií. Levý oltář je z 18. století. Nachází se na něm obraz s výjevem ukřižovaného Ježíše Krista s Matkou Boží. Křtitelnice o výši 53 cm a šíři 28 cm, pochází z roku 1712. Monstrance je ze zlacené mědi. Kalich je na noze zdoben reliéfy Ježíše, sv. Jana Křtitele a Panny Marie. Součástí zařízení jsou rovněž varhany, které jsou nepřístupné kvůli nestabilnímu schodišti. V přízemí věže se nachází sakristie.^[2] V roce 2017 proběhlo statické zajištění interiéru za pomocí vzpěrných tyčí.

Interiér kostela s pohledem na tři oltáře
Hlavní oltář
Pravý oltář
Levý oltář
Kazatelna
Pohled na varhany od hlavního oltáře
Zajištění statiky interiéru pomocí vzpěrných tyčí

Reference

[1]
POCHE, Emanuel. Umělecké památky Čech 3. P-Š. Praha: Academia, 1980. 538 s. ISBN 6606900131307. S. 44.
[2]
DUŠKOVÁ Inka, Autorská výstava v Petrovicích, Petrovice 2017.^{[nedostupný zdroj]}
[3]
CIZEK, Hrady cz s r o Jiri. Kostel Nanebevzetí Panny Marie, Petrovice. www.hrady.cz [online]. [cit. 2023-11-15]. Dostupné online.

Literatura

POCHE, Emanuel. Umělecké památky Čech. Svazek 3. P-Š. Praha: Academia, 1980. 538 s.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Kostel Nanebevzetí Panny Marie na Wikimedia Commons

[:0-1] [1]
POCHE, Emanuel. Umělecké památky Čech 3. P-Š. Praha: Academia, 1980. 538 s. ISBN 6606900131307. S. 44.

[:1-2] [2]
DUŠKOVÁ Inka, Autorská výstava v Petrovicích, Petrovice 2017.^{[nedostupný zdroj]}

[:2-3] [3]
CIZEK, Hrady cz s r o Jiri. Kostel Nanebevzetí Panny Marie, Petrovice. www.hrady.cz [online]. [cit. 2023-11-15]. Dostupné online.

[1]

[2]

[3]