Konstantin Pavlovič Ruský
ruský velkokníže / From Wikipedia, the free encyclopedia
Konstantin Pavlovič (rusky Константи́н Па́влович; 27. dubnajul./ 8. května 1779greg., Petrohrad – 15. červnajul./ 27. června 1831greg., Vitebsk) byl ruský velkokníže, druhorozený syn Pavla I. a Žofie Doroty Württemberské. Byl ruským cesarevičem po celou dobu vlády staršího bratra Alexandra I., ale ten jej v roce 1823 tajně zbavil nároku na trůn. Po dvacet pět dnů po smrti Alexandra I. (od 19. listopadujul./ 1. prosince 1825greg. do 14.jul./ 26. prosince 1825greg.) byl titulován Императором и Самодержцем Всероссийским Константином I, ačkoli nikdy nevládl a na trůn nenastoupil. Nejasnost v nástupnictví se stala bezprostřední příčinou povstání děkabristů.
Konstantin Pavlovič | |
---|---|
Narození | 8. května 1779 Petrohrad, Ruské impérium |
Úmrtí | 27. června 1831 (ve věku 52 let) Vitebsk |
Manželky | Juliana Sasko-Kobursko-Saalfeldská Johana Grudzińská |
Potomci | nemanželské Pavel Konstantin Konstancie |
Rod | Holstein‑Gottorp‑Romanov |
Otec | Pavel I. Ruský |
Matka | Žofie Dorota Württemberská |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
O Konstantinovi bylo známo, že příliš nedbá na dvorskou etiketu a často se protiví vůli svého bratra Alexandra I. Pavloviče; to mu přinášelo jisté sympatie a v Rusku je vnímán příznivě, avšak ve funkci vrchního velitele a de facto místokrále Kongresového Polska je zapsán jako nelítostný vládce.[1]