Kongresové centrum Praha
budova v Praze From Wikipedia, the free encyclopedia
Kongresové centrum Praha (zkratka KCP; původně Palác kultury, v dobové zkratce nazývaný „Pakul“, lidmi přezdívaný „Lidojem“[1] a „Moby Dick“[2] nebo „briketa“[3]) je rozsáhlá neofunkcionalistická[4] budova v Praze 4-Nuslích. Nachází se na adrese 5. května 1640/65, poblíž stanice linky metra C Vyšehrad.
| Kongresové centrum Praha (původně Palác kultury) | |
|---|---|
.JPG) | |
| Základní informace | |
| Sloh | Neofunkcionalismus |
| Architekti | Jaroslav Mayer, Antonín Vaněk |
| Výstavba | 1976–1981 (jako Palác kultury) |
| Přestavba | 1998–2000 |
| Materiály | Zdivo, sklo, beton |
| Současný majitel | Kongresové centrum Praha |
| Poloha | |
| Adresa | 5. května 1640/65, 5. května 1640/65 Praha 4, Nusle 140 00 Praha 4,  Česko |
| Ulice | 5. května |
| Souřadnice | 50°3′43,52″ s. š., 14°25′42,9″ v. d. |
 | |
| Další informace | |
| Rejstříkové číslo památky | 53823/1-2052 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
| Web | Oficiální web |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
I díky Kongresovému centru se Praha stala v roce 2017 osmou nejpopulárnější konferenční destinací světa a v roce 2022 se dostala do TOP 5 nejlepších míst světa pro setkávání dle asociace International Congress and Convention Association (ICCA).
Budova se nachází na hraně Nuselského údolí a Pankrácké pláně mezi Nuselským mostem a Pankráckým náměstím u zmíněné stanice metra C Vyšehrad. Tato poloha umožňuje velkolepý výhled na část Nuselského údolí a panorama Prahy.
Jedná se o největší kongresové centrum v Česku.[5] K budově přiléhá také hotel Holiday Inn, Business Centrum Vyšehrad. Hlavním majitelem je v současnosti Česká republika s podílem 55 % a dále Hlavní město Praha s podílem 45 %.[6]
Podlahová plocha objektu má rozlohu 35 000 m2[7]
K dispozici je až 70 různě velkých sálů s kapacitou celkem 9300 osob; největší z nich, Kongresový sál (též Velký sál), pojme 2 764 lidí. Malý sál má kapacitu 440 osob. Dále zde byla postavena restaurace s kapacitou 1700 osob, pro jednání předsednický salonek (dnes Jednací sál II), který je dochován v původní podobě a dále prezidentský salonek (Jednací sál I).
Akustika Kongresového sálu patří podle odborníků k nejlepším na světě (13. v pořadí).[8] Běžně se zde konají koncerty, plesy, zasedání a další kulturní události. Velké varhany v Kongresovém sále byly v letech 1989 až 1999 využívány pro pořádání pravidelných dopoledních nedělních varhanních matiné.
Na střeše kongresového centra je umístěna solární elektrárna s rozlohou 7000 m2.[9] Se svým instalovaným výkonem 936 kWp má pokrýt až 10 % spotřeby elektrické energie kongresového centra.[10]
Umělecká díla
Uvnitř objektu se nachází řada uměleckých děl ať už malířů, sklářů nebo jiných umělců.[11][3] Celkem jich jsou zhruba dvě stovky.[4]
Je zde např. skleněná plastika Strom a další od Stanislava Libenského a Jaroslavy Brychtové,[3] stejní autoři, kteří připravili skleněný plášť budovy Nové scény Národního divadla. Umělecky pojaté jsou i lustry, např. Slunce od Vladimíra Procházky apod. Nachází se zde také reliéf Mírová slavnost od Kláry Patakiové.
Dále se zde nachází ručně tkané gobelíny, tapiserie stěny jsou obložené dekorativními kameny[7] apod. Jsou zde i pro svoji dobu typické mozaiky z keramických dlaždic. Nápadná jsou rovněž pásová okna a kouřová barva skel.[7]
Pro palác byl připraven rovněž i designový nábytek.
Budova v době Československa
Již Územní plán Prahy z roku 1971 předpokládal, že na jižní hraně Pankrácké pláně vznikne při Severojižní magistrále centrum služeb. K tomu lokalitu předurčovalo vynikající dopravní spojení (dálnice, metro a případné zaústění dalších komunikací ZÁKOSu, např. druhého vyšehradského tunelu.
Projektová příprava budovy byla vypracována ve Vojenském projektovém útvaru na Praze 6, za vedení inženýra architekta Vladimíra Conka, CSc.[zdroj?] Výběr projektu byl nesnadný. V prvním kole soutěže, která byla vypsána již v roce 1972, návrh VPÚ vybrán nebyl[1] a výběrová komise dala přednost projektu, který vypracoval Projektový ústav hlavního města Prahy.[1] V dalších kolech byl projekt VPÚ přepracováván, nakonec odstoupil předseda výběrové komise. Návrh VPÚ byl nakonec odmítnut s odůvodněním, že je z hmotového hlediska příliš masivní, ačkoliv bylo poznamenáno, že vhodným způsobem dotváří panorama města. Další z komplikací soutěže byla původně zamýšlená cena ve výši 1,2 miliardy Kčs, kterou nedokázal nikdo z přihlášených dodržet a vybraný projekt nakonec byl uskutečněna za sumu dvojnásobnou.
Realizovaný návrh vznikl s významným přihlédnutím (dle kritiků se jedná o prostou kopii) kongresového centra v Hamburku.[1] Jeho architekty byli Jaroslav Mayer a Antonín Vaněk.
Československá vláda rozhodla o výstavbě objektu dle předloženého projektu v únoru roku 1975.[1]
Výstavba budovy byla zahájena v roce 1976 na místě hřiště Nuselského SK a dokončena roku 1981. Nosné ocelové konstrukce budovy byly vyrobeny v letech 1975 až 1979 v provoze MOSTÁRNA, v tehdejším státním podniku Vítkovické železárny Klementa Gottwalda v Ostravě. Panely pro výstavbu dodávala Prefa Přeštice, která se nachází nedaleko Plzně. Po několika změnách byl v závěrečné fázi pověřen vedením výstavby doc. ing. Josef Šnejdar, CSc., který za její včasné dokončení obdržel Řád práce. V závěru roku 1980 byl uskutečněn zkušební provoz sjezdového paláce.
Při zahájení stavby bylo o budově referováno jako o Sjezdovém paláci, neboť byla určena též pro konání stranických sjezdů, které KSČ do té doby pořádala v přejmenovaném Průmyslovém paláci v tehdejším Parku kultury a oddechu Julia Fučíka (nyní Výstaviště Praha).
V souvislosti s výstavbou Paláce kultury bylo rozhodnuto u Národního divadla přepracovat původní projekt Nové scény tak, aby z něj byl odstraněn velký společenský sál, neboť se předpokládalo, že akce tohoto charakteru se budou moci konat právě v novém sjezdovém paláci. Vzhledem k povinnosti tehdejších projektantů investovat určité procento z celkové ceny na umělecká díla byl pořízen pro objekt jejich nemalý počet.[4]
Teprve od počátku roku 1981 byla budova známa pod názvem Palác kultury. Budova přiléhala k veřejnému prostranství s brutalistní dekorativní zdí u stanice metra Vyšehrad, prostranství bylo v souvislosti s výstavbou paláce přestavěno a doplněno o nová umělecká díla.
Ke slavnostnímu otevření došlo 2. dubna za účasti prezidenta ČSSR Gustáva Husáka. Budova nikdy nebyla příliš oblíbena veřejností.[5][1] Náklady na výstavbu dosahovaly ve své době 2,5 miliardy Kčs.[12][11] Tehdejší komunistický režim se o ní nicméně vyjadřoval v superlativech.[1] Byla přirovnávána i svým umístěním k pražskému hradu a bývalý předseda pražské organiazce KSČ při slavnostním otevření tvrdil, že se jedná o objekt, jichž je „málo ve světě i v Evropě“.[1]
Prohlédnout si nově dokončenou budovu v rámci dne otevřených dveří si nechalo okolo sta tisíc Pražanů.[1]
V roce 1981 byla odhalena před Palácem kultury směrem k centru na kamenném podstavci bronzová socha s názvem „Radostný den“ od sochaře Jana Hány (1927–1994). Šlo o sochu matky s dcerou, které se s květy v rukou radují ze života. Po sametové revoluci byla tato socha odstraněna, přestože neměla žádný politický podtext a dodnes zde po ní zbyl jen podstavec.
V roce 1987 se zde uskutečnil festival rockových kapel s názvem Rockfest.[3]
K paláci byl později přibudován jako ubytovací zařízení hotel Forum (později Corinthia Tower).
V prosinci 1989 zde proběhla jednání o složení první polistopadové vlády Československa.
Památková ochrana
Palác, který byl dokončen roku 1981, byl na základě rozhodnutí odboru kultury NVP z 31. května 1982 čj. kult/5-1420/81 vzápětí zapsán jako kulturní památka. Památková ochrana byla zrušena k 6. květnu 1991.
Změna využití v nové době
Přestože objekt byl vybudován pro pořádání sjezdů KSČ v moderním prostředí a za přítomnosti co největšího počtu svých zástupců, s politickými změnami ztratil svůj význam. Nové politické strany z důvodu spjatosti budovy s předchozím režimem odmítaly objekt využívat pro vlastní kongresy a sjezdy.[zdroj?] Vyvstala tak otázka, co s tak velkou budovou a jak ji využít.[1] Objevovaly se názory, že by palác měl být zbourán.[11] Jako možné se stalo pořádání celosvětově významných akcí. Palác byl jako subjekt nicméně dlouhodobě v červených číslech.
Budova byla v roce 1995 přejmenována na Kongresové centrum. V letech 1998–2000 proběhla generální rekonstrukce a dostavba. Její cena dosahovala tří milionů korun.[1] Konala se také kvůli chystanému 55. zasedání Mezinárodního měnového fondu a Světové banky, které se uskutečnílo v září 2000.[6]
V roce 2014 odkoupil český stát 55 % KCP, čímž se stal většinovým vlastníkem, zbavil tím také budovu dluhu více než 2 miliard Kč z rekonstrukce z let 1998 až 2000.[6] Předtím vlastnila KCP pouze Praha, která také mezi roky kvůli rekonstrukci a odstranění vnitřního dluhu navýšila základní jmění firmy o 800 milionů korun.
Pořádaly se zde také prezidentské debaty před prezidentskými volbami v roce 2018.
Rekonstrukce a rozšíření
V letech 2016 až 2017 proběhla rekonstrukce tentokrát interiérů budovy.[6] Byly např. také položeny nové koberce, postaveny nové záchody a kongresové centrum získalo novou vizuální identitu. V témže roce se stalo osmým světově nejoblíbenějším centrem svého typu na světě.[11] V souvislosti s chystanými přestavbami se začaly objevovat hlasy, vyzývající k ochraně původního vyznění stavby, a to jak zvenku, tak i zevnitř.[13]
V prosinci 2016 vypsalo Kongresové centrum Praha architektonickou soutěž na dostavbu a rozšíření výstavní ploch,[6] rekonstrukci přilehlého Pankráckého náměstí. Důvodem byla skutečnost, že pro pořádání těch největších akcí světového významu kapacita i tak velkého objektu v řadě směrů nedostačuje.[14] Výsledky byly představeny na podzim 2017, soutěž vyhrál španělský architektonický ateliér OCA, celkem bylo k dispozici 76 návrhů. Kongresové centrum získá menší konferenční i výstavní prostory, mělo se rekonstruovat také prostranství jižně od KCP. Snížit se měla také značná energetická náročnost budovy a vyměnit se měla celá řada zastaralých technologií z doby, kdy byl objekt postaven.[14] Dostavba se předpokládala v ceně 300 až 600 milionů korun, k zahájení výstavby mělo podle původního plánu dojít kolem roku 2020.[15]
V roce 2023 byla výstavba nové multifunkční haly při budově Kongresového centra připravená a zbývala jen dohoda mezi hlavním městem Prahou a Ministerstvem financí České republiky.[16] Diskutována byla rovněž i směna majetkových podílů mezi oběma subjekty.[12]
- dva sjezdy Komunistické strany Československa – XVI. (1981) a XVII. (1986)
- 1984 – Koncert Eltona Johna
- 1995 – Koncert Boba Dylana
- září 2000 – 55. zasedání Mezinárodního měnového fondu a Světové banky[17]
- 2002 – summit Severoatlantické aliance (NATO)
- Astronomický kongres 2006 – padlo zde, mimo jiné, rozhodnutí, že Pluto již nadále nesplňuje definici planety
- 16. 12. 2010 – Koncert Bonnie Tyler
- 18. 2. 2012 – Sting BACK TO BASS TOUR koncert
- 23.-26. 3. 2017 – West side story – nejslavnější muzikál všech dob
- 10. 6. 2017 – Koncert The Beach Boys
- 25. 10. 2017 a 10.-11. 12. 2023 – Koncert Mireille Mathieu
- 2018: Kongres FEBS
- Neformální zasedání Rad EU při příležitosti předsednictví České republiky v Radě[18]
- 2023: 20. mezinárodní kongres Fonetické vědy (ICPhS)
- 27. 1. 2024 – International Festival Ballet – největší LABUTÍ JEZERO na světě
- 27. 6. 2024 – Dance World Cup
Kromě využití pro kongresové akce místní prostory využívají také ať už domácí, či zahraniční filmové štáby. Natáčely se zde např. záběry, které se měly odehrávat v letištní hale, neboť některé části paláce s takovým objektem mají jistou podobnost.[19] Oblíbené je využití jednacích sálů pro scény, kde se dělají politická nebo vojenská rozhodnutí v akčních a dramatických filmech. Byly využit např. v seriálu Whiskey Cavalier,
Wikiwand in your browser!
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.
