Konflikt v Dárfúru
From Wikipedia, the free encyclopedia
Konflikt v Dárfúru byl velký ozbrojený konflikt na území Súdánu. Začal v únoru 2003, když Súdánská osvobozenecká armáda (SLA) a Hnutí pro rovnost a spravedlnost (JEM) zaútočily na vládní pozice v hlavním městě Chartúmu. To se stalo roznětkou k rozpoutání války. Súdánský prezident Umar al-Bašír se rozhodl použít jako zbraň nevládní militantní skupinu Džandžavíd. S poměrně primitivním vybavením (pohybují se na koních), ale nevídanou krutostí útočí na dárfúrská města a vesnice, ty následně vypalují, v lepším případě pouze rabují. Súdánská armáda přispívá leteckými útoky pod záminkou „ochránění“ obyvatel před rebely ze SLA a JEM.
Konflikt v Dárfúru | ||||
---|---|---|---|---|
konflikt: Súdánské občanské války | ||||
Uprchlický tábor v Čadu | ||||
Trvání | 2003 – 2020 | |||
Místo | Dárfúr, Súdán | |||
Výsledek | probíhající konflikt
| |||
Strany | ||||
| ||||
Velitelé | ||||
| ||||
Síla | ||||
| ||||
400 000 mrtvých a 2 miliony uprchlíků podle odhadu OSN 900 000 mrtvých a kolem 500 000 uprchlíků podle súdánského odhadu | ||||
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Na konci roku 2005 byl do konfliktu zatažen i sousední Čad, poté, co čadští rebelové (údajně podporovaní Súdánem a se základnami v Súdánu) napadli město Adré (poblíž hranic se Súdánem). Pravděpodobně to mělo souvislost s uprchlickými tábory na území Čadu, čítajícími asi 200 000 lidí z Dárfúru. Situace se začala jevit nadějnější v roce 2006, kdy začala série jednání mezi vůdci rebelů a súdánskou vládou. Valného výsledku ale dosaženo nebylo.
Dne 31. srpna Rada bezpečnosti OSN schválila rezoluci č. 1706, která přislíbila vyslání 26000 vojáků pod názvem UNAMID, kteří se měli postarat o nastolení míru, zamezení porušování lidských práv a pomoci tak nedostatečně vybaveným a málo početným vojákům Africké unie. Súdánská vláda byla proti tomuto rozhodnutí a hned druhý den po vstupu vojska mírových smluv započala ofenzivní útok na Dárfúr. Uvedení rezoluce v platnost dlouhodobě blokovala Čína, která se obávala zpřetrhání ekonomických vztahů se Súdánem.
V březnu 2007 mise OSN obvinila súdánskou vládu za hrubé porušování lidských práv v Dárfúru, a vyzvala k realizaci naléhavých mezinárodních opatření k ochraně civilistů v oblasti. Britská stanice BBC přinesla 13. července 2008 důkazy, že čínská vláda dodala zbraně súdánské vládě, ačkoli to zakazuje zbrojní embargo OSN, které zavedla Rada bezpečnosti OSN v květnu 2005.
14. července 2008 žalobce u Mezinárodního trestního soudu (ICC) podal deset obvinění z válečných zločinů proti súdánskému prezidentu Umaru al-Bašírovi. Obvinění zahrnovala tři obvinění z genocidy, pět zločinů proti lidskosti a dvě vraždy. Prokurátoři Mezinárodního trestního soudu tvrdí, že prezident al-Bašír měl v plánu vyhubit tři významné kmenové skupiny v Dárfúru kvůli jejich etnické příslušnosti. Dne 4. března 2009 ICC vydal na prezidenta al-Bašíra zatykač.
V únoru 2009 v Dárfúru se UNAMID pokusily přesvědčit povstaleckou skupinu Hnutí za spravedlnost a rovnost (JEM) a súdánskou vládu podepsat mírovou dohodu. Tato mírová dohoda však nenabyla platnosti.
Ve dnech 11. až 13. dubna 2010 proběhly v Súdánu volby do parlamentu i volba prezidenta. Opět se ukázalo, že situace v zemi není stále ujasněná a tyto volby, kde měl minulý i nynější prezident al-Bašír jasnou pozici, nešlo v žádném případě považovat za demokratické a regulérní. Prezidentem se tak stal muž, na kterého je za genocidu spáchanou v Dárfúru vypsán již delší dobu zatykač Mezinárodního trestního soudu. Volby se kvůli protestům ze strany opozice opět protáhly a neobešly se bez vojenských potyček a násilností.
Po svržení Umara al-Bašíra armádou a během súdánské revoluce (prosinec 2018 až říjen 2019) došlo k podepsání deklarace, jejímž cílem bylo dotažení mírových rozhovorů. Armáda představila svůj plán 39měsíčního přechodu k demokracii, během jehož první fáze mělo dojít k míru v Dárfúru. Mírová smlouva byla nakonec podepsána 31. srpna 2020.