Kožlany
město v okrese Plzeň-sever v Plzeňském kraji From Wikipedia, the free encyclopedia
Kožlany jsou město severovýchodně od Kralovic v okrese Plzeň-sever v Plzeňském kraji. Pod Kožlany spadají čtyři vesnice: Hedčany, Dřevec, Buček a Hodyně. Ve městě včetně jeho částí žije přibližně 1 500[1] obyvatel, z toho asi 1 200 obyvatel bydlí přímo v Kožlanech.
| Kožlany | |
|---|---|
 Kostel sv. Vavřince | |
  | |
| znakvlajka | |
| Lokalita | |
| Status | město |
| Pověřená obec | Kralovice |
| Obec s rozšířenou působností | Kralovice (správní obvod) |
| Okres | Plzeň-sever |
| Kraj | Plzeňský |
| Historická země | Čechy |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 49°59′38″ s. š., 13°32′28″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 1 546 (2024)[1] |
| Rozloha | 29,10 km²[2] |
| Nadmořská výška | 442 m n. m. |
| PSČ | 331 44 |
| Počet domů | 560 (2021)[3] |
| Počet částí obce | 5 |
| Počet k. ú. | 5 |
| Počet ZSJ | 5 |
| Kontakt | |
| Adresa městského úřadu | Pražská 135 331 44 Kožlany info@kozlany.cz |
| Starosta | Václav Kratochvíl |
| Oficiální web: www | |
  Kožlany | |
| Další údaje | |
| Kód obce | 559067 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Název města je odvozen ze jména Kozel ve významu ves lidí Kozlových. V historických pramenech se název objevuje ve tvarech: Coslan (1238), Cozlan (1251, 1278–1296), Cozlanum (1313), Kozlan (1332, 1352 až okolo roku 1405), kozlan (1419, „v mčku Kozlanech“ (1574), Kozlan (1588), Kozlany (1588) a Kožlany (1603, 1654).[4] Na začátku roku 1924 bylo město přejmenováno z Kozlany na Kožlany.
Historie Kožlan se začíná psát pravděpodobně za doby Přemysla Otakara I., který zde nechal postavit lovecký dvorec. Kolem roku 1230 Kožlany od královské komory koupil plaský cisterciácký klášter. Václav I. již v roce 1238 získal ves zpět výměnou za ves Žihli. Karel IV. povýšil Kožlany na městečko s právem trhu majestátem dne 12. srpna 1351. Současně s tím je přičlenil ke královskému hradu Křivoklátu. Jošt z Gusidle dostává později Kožlany darem od krále Jiřího z Poděbrad. Za císaře Rudolfa II. patří město ke královském hradu Zbirohu. V průběhu třicetileté války, a taktéž při požárech v letech 1768, 1773 a 1789, Kožlany velice utrpěly.
Dne 28. května 1884 se v obci narodil budoucí prezident Československé republiky Edvard Beneš.
Kožlany sousedí na západě s městem Kralovice, na severozápadě s Hradeckem, na severovýchodě s Břežany, na východě s Hedčany, na jihovýchodě s Černíkovicemi a na jihu s Dřevcem. Na sever od města začíná přírodní park Jesenicko. Severovýchodně od města na ostrožně nad soutokem Javornice a Hradeckého potoka jsou zbytky středověkého hradu Angerbach. Na severovýchodním okraji města je fotbalové hřiště a Vožehův rybník, lidově Vožehák, s rekreačním střediskem.
Části města
Od 30. dubna 1976 do 23. listopadu 1990 k městu patřila i Černíkovice.
Znak
Když král Vladislav II. obnovoval v roce 1472 povýšení Kožlan na městečko, dal jim zároveň i znak. Vodorovně rozdělený štít nese v horní polovině bílého kozla s černými chlupy od pasu nahoru. Kozel má rohy obrácené vpřed, na předních nohách železné rukavice a v nich drží válečnou sekeru. V dolní polovině jsou střídavě malované čtyři diagonální pruhy, dva bílé a dva modré.
Městem vede silnice II/229 a kolem západního cípu železniční trať Rakovník–Mladotice, na které se nachází zastávka Kožlany.
Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Kožlanech.
- původně gotický kostel sv. Vavřince, barokně upravený v 18. století
- socha svatého Josefa a socha Madony u předsíně kostela
- socha svatého Jana Nepomuckého z roku 1737 východně od kostela
- radnice čp. 135
- bývalý hostinec u pivovaru čp. 278 slouží jako městská knihovna
- dům s bývalou hrnčířskou dílnou čp. 299
- dům čp. 101 (rodný dům Edvarda Beneše)
- areál židovského hřbitova
- stará škola (městské muzeum a infocentrum)
Rodáci
- Václav Kopta (1845–1916), houslový virtuos, hudební pedagog ve Filadelfii v USA
- Josef Čapek (1856–1925), předseda pařížského Sokola
- Josef Klír (1860–1916), malíř
- Václav Beneš (1865–1919), pedagog, publicista a politik
- Ferdinand Seidl (1875–1915), novinář a politik
- Vojtěch Beneš (1878–1951), politik a spisovatel
- Edvard Beneš (1884–1948), československý prezident[5]
- Miloš Vacík (1922–1999), básník
Obyvatelé
- Josef Holý (1853–1931), varhaník, hudební skladatel[6]
- Bohumil Konečný (1918–1990), akademický malíř a ilustrátor
- Václav Levý (1820–1870), sochař, zakladatel „moderního“ českého sochařství a učitel sochaře Josefa Myslbeka
Wikiwand in your browser!
Seamless Wikipedia browsing. On steroids.
Every time you click a link to Wikipedia, Wiktionary or Wikiquote in your browser's search results, it will show the modern Wikiwand interface.
Wikiwand extension is a five stars, simple, with minimum permission required to keep your browsing private, safe and transparent.
