Klášter svatého Petra v Gentu

Klášter svatého Petra v Gentu (nizozemsky Sint-Pietersabdij, francouzsky Abbaye Saint-Pierre-au-Mont-Blandin) je bývalý benediktinský klášter v belgickém Gentu. Nyní slouží jako muzeum a výstavní prostory.

Klášter svatého Petra
Nově vysazené vinice před Sint-Pieterskerk na Blandijnbergu (2010)
Účel stavby
muzeum, výstavní síň
Základní informace
Sloh	baroko
Současný majitel	Historische Huizen Gent
Poloha
Adresa	Sint-Pietersplein 9, Gent, Belgie Belgie
Souřadnice	51°2′32″ s. š., 3°43′37″ v. d.
Gent
Další informace
Web	https://sintpietersabdij.stad.gent/
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie

Založil jej ve druhé polovině 7. století Amandus, misionář vyslaný franskými králi k obrácení zdejších pohanů.^[1] V oblasti založil dva kláštery, svatého Bavona a svatého Petra na Blandijnbergu. Během zimy na přelomu let 879–80 klášter napadli a zpustošili Vikingové a pak zůstal poměrně chudý až do 10. století, kdy jej Arnulf I. Flanderský obdařil relikviemi a majetkem. Dalšími dary rozmnožil klášterní majetek Edgar, anglický král, Arnulfův bratranec. Od druhé poloviny století bylo opatství nejbohatším ve Flandrech a význam klášterní školy daleko přesahoval hranice města. Roku 984 Gerbert z Aurillacu (pozdější papež Silvestr II.), představený školy při katedrále v Remeši, požádal o přijetí remešských studentů na zdejší školu. Její význam jako centra svobodných umění pokračoval až do 11. století. Opatství s rozsáhlými pozemkovými držbami hrálo důležitou roli při zúrodnění krajiny během dvanáctého a třináctého století, kdy nechalo přeměnit lesy s močály a bažinami v zemědělskou půdu. Ve století patnáctém byla vybudována velkorysá klášterní knihovna a skriptorium, rozšířen refektář a klášterní kostel a i další budovy byly výrazně zkrášleny.

První úpadek nastal v roce 1539 během povstání v Gentu a další v roce 1560, kdy Nizozemci kořistili během náboženských válek, které vyvrcholily obrazoborectvím (Beeldenstorm) roku 1566, kdy se kostel ocitl v ruinách, knihovna byla rozchvácena a další budovy těžce poškozeny. Mniši našli dočasné útočiště ve špitále a bohoslužby se sloužily v refektáři. Ústrky však pokračovaly a mniši nakonec v roce 1578 prchli do Douai. Klášterní budovy byly prodány ve veřejné dražbě a zčásti zbořeny a materiál posloužil při stavbě městského opevnění. Klášter se v roce 1584 stal církevním majetkem a byl nakonec přebudován. Nový klášterní kostel, jehož stavba započala roku 1629, byl zbudován v barokním slohu stejně jako několik nových budov. Ještě jednou nastal rozmach v 18. století, kdy vznikly další stavby a stávající byly rozšířeny a kdy byl dormitář přeměněn v knihovnu s více než deseti tisíci svazků. Ale úplný konec měl zanedlouho přijít, první ranou byla revoluce v Brabantsku v letech 1789–90, pak francouzský vpád v roce 1793. Nakonec 1. září 1796 Direktorium zrušilo všechny náboženské instituce. V roce 1798 byla vyklizena knihovna, knihy byly posléze předány univerzitě v Gentu. Od roku 1798 sloužil klášterní kostel jako muzeum, ale církvi byl v roce 1801 vrácen a znovuzasvěcen Naší Paní Svatopetrské (Onze-Lieve-Vrouw-Sint-Pieterskerk). Zbytek opatství přešel v roce 1810 do majetku města a byl zčásti zbořen, aby uvolnil místo pro kasárna, jež zde stála až do roku 1948.

Kolem roku 1950 zahájilo město program obnovy, který stále pokračuje. Rekonstrukce začala kapitulní síní, pokračovala v západním křídle starým refektářem a kuchyněmi. Práce na vinných sklepech a v podkroví byly dokončeny v sedmdesátých letech minulého století, v roce 1982 byly dokončeny práce na opatství a v roce 1986 terasa. V devadesátých letech začalo s rekonstrukcí křídla s refektářem.

Využití klášterních prostor

Klášter slouží jako muzeum a výstavní prostory, ve kterých byla v roce 2000 instalována velká výstava k výročí císaře Karla V.. a v říjnu 2001 hostily 88. zasedání Evropské rady.^[2]

Katolická církev užívá pozici titulárního opata od svatého Petra pro benediktinské titulární opaty.

Catalogum Abbas

	Periode	Name
XLVIII	1390–1412	Geeraert IV de Leeuwenaert
XLIX	1412–1422	Ioannes VI de Maeyeghem
L	1422–1443	Busschardvs de Munter
LI	1443–1475	Ioannes VII Haesebyt
LII	1475–1494	Filips I von Polignac
LIII	1494–1517	Filips II Courault
LIV	1494–1517	Ioannes VIII von Cauweburcht
LV	1517–1555	Geeraert Cuelsbrouck
LVI	1555–1569	Franciscus de Schelfaut
LVII	1569–1582	Ghislenus de Temmerman
LVIII	1582–1595	Lambertus Huberti
LIX	1595–1597	Frederik van Eyne
LX	1597–1615	Colombanus Vrancx
LXI	1615–1633	Joachim Arsenius Schaecx
LXI	1633–1650	Geeraert Rym
LXII	1650–1656	Antonius Engrand
LXIII	1656–1680	Amandus Hovelincx
LXIV	1680–1684	Robertus IV Willocqueau
LXV	1684–1712	Maurus Verschueren
LXVI	1716–1719	Aemilianus Cruycke
LXVII	1720–1760	Antonius Mutsaert
LXVIII	1730–1760	Filips Standaert
LXIX	1760–1791	Gudwalus Seigers
LXX	1791–	Martinus vande Velde

Titulární opati

• Lou Tseng-Tsiang (1946-1949)

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Saint Peter's Abbey, Ghent na anglické Wikipedii.

1. History [online]. 2014 [cit. 2017-08-18]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-02-28.Je zde použita šablona {{Cite web}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
2. Fight against terrorism to dominate EU summit of Ghent [online]. 2017 [cit. 2017-08-19]. Dostupné online.Je zde použita šablona {{Cite web}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Klášter svatého Petra v Gentu na Wikimedia Commons

Portály: Belgie | Křesťanství | Architektura a stavebnictví