Katherine Villiersová, vévodkyně z Buckinghamu

Katherine Villiersová, vévodkyně z Buckinghamu, markýza z Antrimu, 18. baronka de Ros z Helmsley, rozená Mannersová (1603–1649) byla britská aristokratka. Byla dcerou Francise Mannerse, 6. hraběte z Rutlandu. Známá byla především jako nejbohatší britská žena mimo královskou rodinu. Poprvé se provdala za George Villierse, 1. vévodu z Buckinghamu a pravděpodobného milence krále Jakuba I. Podruhé se provdala za irského peera Randala MacDonnella, 1. markýze z Antrimu.

Katherine Villiersová
vévodkyně z Buckinghamu markýza z Antrimu 18. baronka de Ros
Katherine se synem Georgem v roce 1628
Narození	1603 Belvoir Unie Korun Unie Korun
Úmrtí	1649 (ve věku 45–46 let) Waterford Irské království Irské království
Manželé	George Villiers Randal MacDonnell
Dynastie	Villiersové (po sňatku)
Otec	Francis Manners
Matka	Frances Knyvet
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Rodina

Lady Katherine Manners byla jedinou dcerou Francise Manners, 6. hraběte z Rutlandu a jeho první manželky Frances Knyvet. Její matka byla vdova po sirovi Williamovi Bevillovi z Killigarthu nebo Kilkhamptonu.

V roce 1613 Katherine a většina jejích příbuzných onemocněli ve svém domě na hradě Belvoir a její bratr Henry zemřel. V roce 1619 byli dva jejich služební obviněni z čarodějnictví a uhranutí rodiny.

Kariéra

Katherine Manners byla vybrána ambiciózní hraběnkou z Buckinghamu Mary Villiersovou jako manželka pro jejího syna, George Villierse. Rodina Mannersů však byla římskokatolického vyznání a král odmítl dát povolení ke sňatku, jelikož George pocházel z rodiny vyznávající anglikánskou církev. Kromě toho její otec odmítl přijmout požadavky hraběnky z Buckinghamu na věno. Katherina konvertovala k anglikánské církvi, aby uspokojila rodinu Villiersových, což málem způsobilo, že její otec svatbu zrušil. Katherine, která byla pozvána na návštěvu hraběnky z Buckinghamu, zde byla nucena strávit noc kvůli náhlému onemocnění. Hrabě z Rutlandu věřil, že je ohrožena čest jeho dcery, a odmítl ji přijmout zpět a požadoval, aby si ji George Villiers okamžitě vzal. Na to si ji Villiers odmítl vzít, ale o několik týdnů později, 16. května 1620 tak učinil.

Vévodkyně z Buckinghamu byla jednou z mála žen té doby, jejíž jemnost a ženská něha, oddanost a čistota života byly nápadně odlišné od téměř všeobecné zkaženosti a nemravnosti dvora. S jejím jménem nebyl nikdy spojen žádný skandál. Jediné, co se o ní kdy říkalo, bylo, že svým vlivem téměř přesvědčila svého manžela, aby se stal římským katolíkem, a ona sama se brzy po svatbě vrátila ke své víře.

Katherine byla matkou Mary Villiersové, vévodkyně z Richmondu a George Villierse, 2. vévody z Buckinghamu (ten po ní podědil i titul a stal se 20. baronem de Rosem). Její první manžel byl v roce 1628 zavražděn Johnem Feltonem. Po smrti jejího otce v roce 1632, který neměl žádné mužské potomky, se stala baronkou de Ros. V roce 1635 se provdala za Randala MacDonella, markýze z Antrimu a odešla žít do Irska na hrad Dunluce. Po katolickém povstání ve Ulstere v roce 1641 se celá rodina jejího muže přesunula na jih Wexfordu, poté do Waterfordu, kde Katherine v roce 1649 zemřela. Byla pohřbena za zdmi Waterfordu a spekuluje se, že mohla být obětí moru. Její majetek přešel do vlastnictví jejího syna a ve Westminsterském opatství jí byl postaven památník.

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Katherine Villiers, Duchess of Buckingham na anglické Wikipedii.

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Katherine Villiersová, vévodkyně z Buckinghamu na Wikimedia Commons